Publikace srovnává výdaje na VaV a počet zaměstnanců v zemích EU a G20

Eurostat vydal v červenci pátou publikaci s názvem EU ve světě, která statisticky srovnává Evropskou unii se zeměmi G20 v oblasti společnosti, hospodářství a životního prostředí. Zahrnuje údaje o populaci, životních podmínkách, zdraví, školství, pracovním trhu, mezinárodním obchodu, zemědělství a rybolovu, průmyslu a službách, výzkumu a vývoji, dopravě, životním prostředí a energetice. Publikace vychází jednou za dva roky a nabízí soubor ukazatelů. Informace vycházejí z evropských a mezinárodních statistik.

Statistika týkající se výzkumu a vývoje

Ročenka zahrnuje informace o intenzitě výdajů na výzkum a vývoj a jejich rozdílech mezi lety 2005 a 2015. Intenzitou se rozumí vztah mezi GERD a HDP. GERD, hrubé domácí výdaje na VaV (procento HDP vydané na výzkum a vývoj) jsou klíčovým údajem o jejich úrovni. GERD sice zahrnuje i finance ze zahraničí, avšak nespadají pod něj platby v zahraničí uskutečněné. Z údajů vyplývá, že největší podpora výzkumu a vývoje ze zemí G20 byla v roce 2015 v Jižní Koreji, kde ekvivalent GERD dosáhl 4,23% oproti 2,04% v EU (300 mld.). Následuje Japonsko, Austrálie a Čína, u kterých GERD ve všech případech přesahuje unijní průměr a pohybuje se mezi dvěma a třemi procenty. O něco nižší než evropský průměr jsou výdaje v Kanadě, Brazílii a Rusku. Pod 1% GERD činí výdaje na vědu a výzkum v Turecku, Saúdské Arábii, JAR, Indii, Argentině a Mexiku. Daleko nejméně ze států G20 vydává Indonésie (0,1%).

V období 2005-2015 intenzita VaV celosvětově vzrostla o 0,16% , v samotné EU pak o 0,3%. Ze států G20 byl největší nárůst zaznamenán od roku 2007 právě v Jižní Koreji, a to o 1,22%, a také v Saúdské Arábii a Číně (0,78 a 0,76%). Naopak k poklesu došlo v případě JAR, Indie a Kanady.

Statistika uvádí i jiný způsob výpočtu GERD, který zohledňuje počet obyvatel. Zde je ukazatel uváděn v USD pro všechny státy a GERD je uveden s použitím parity kupní síly (purchasing power parities - PPPs) namísto směnného kurzu. PPP je ukazatelem rozdílů cenové hladiny mezi státy, a výsledný poměr na obyvatele tak nabízí velmi jasné rozdíly mezi členy G20. Dle této metody výpočtu vedou USA, Jižní Korea a Japonsko, kde GERD na obyvatele přesahuje 1 300 USD. Následuje Austrálie, evropská osmadvacítka a Kanada, u nichž se GERD na obyvatele pohybuje mezi 700 a 1 000 USD. Mnohem méně, kolem 200 USD, je to v případě Saúdské Arábie, Ruska a Číny, a zcela nejméně (pod 10 USD) v Indonésii.

Statistika analyzuje také údaje o lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji. Zaměstnanci ve VaV se rozumí všichni, kdo jsou přímo zaměstnáni ve výzkumu a vývoji, nejen výzkumní, ale i techničtí pracovníci a podpůrný personál jako manažeři, administrátoři a úředníci. Ze států G20 má jednoznačně nejvíce pracovníků Čína (kolem 3,8 milionu plných úvazků), následovaná Evropskou unií jako celkem s 2,9 miliony plně zaměstnaných ve VaV, chybí však údaje za USA. Třetí a čtvrté místo zaujímá Japonsko a Rusko, obě s asi čtvrtinovým podílem oproti ČLR a třetinovým oproti EU. Ekvivalent plných úvazků je jednotka, která měří údaje o zaměstnancích či studentech způsobem, díky němuž jsou srovnatelné i přes rozdílný počet pracovních hodin týdně.

V porovnání s rokem 2005 se počet lidí působících ve VaV v případě Číny do roku 2015 téměř ztrojnásobil a v Turecku a Jižní Koreji vzrostl na více než dvojnásobek. V EU se zvýšil o 31%, zatímco v Rusku, Japonsku a Mexiku byl naopak zaznamenán pokles.

Zaměstnance ve výzkumu a vývoji lze klasifikovat dle sféry působení – komerční nebo státní sféra, vysoké školy a soukromé neziskové organizace. Více než polovina (55%) všech zaměstnanců ve VaV v zemích EU působila v roce 2015 v soukromých podnicích, 32% na vysokých školách a zbylých 13% většinou ve státním sektoru. Podíl výzkumných pracovníků v obchodní sféře dosáhl v Číně 77% a v Jižní Koreji a Japonsku 70%. Méně než třetina to byla v případě v JAR, Indii, Brazílii a Argentině. V Brazílii převažovalo zaměstnání na vysokých školách se 73%. V Indii a Argentině působila asi polovina vědců ve státním sektoru. Celkově nízký byl podíl vědců v soukromých neziskových organizacích, nejvíce (5%) bylo zaznamenáno v Indii a 2% v JAR, v dalších zemích jde o zanedbatelná čísla.