Zpráva výzkumných univerzit k budoucí inovační politice

EIC má pobízet rizikový kapitál a různé investiční fondy

Cech evropských výzkumných univerzit volá po silné unijní inovační politice, jež by zvýšila přenosnost výsledků výzkumu na inovace. Ve zprávě Bolstering Europe´s innovation ecosystems: Research, creativity, and co-creation zveřejněné koncem února se tato organizace vyslovuje pro silnější a účinnější spolupráci vysokých škol, firem, veřejného sektoru a občanské společnosti. K dosažení tohoto cíle mají výzkumné univerzity následující doporučení ke stimulaci inovací v rámci připravovaného 9. rámcového programu:

  • Evropská rada pro inovace (EIC) by se měla zaměřit na vytváření evropské přidané hodnoty v inovačním prostředí EU: konkrétně by EU měla zajistit, aby všechny subjekty činné v tomto prostředí včetně vysokých škol byly aktivní při správě EIC. Kromě vzniku EIC jsou úspěchem inovační politiky tři předpoklady:
  1. Více financí směřovat na spolupráci ve výzkumu s nízkou úrovní technologické připravenosti (TRL) – vhodná by byla schémata, která malým a středním podnikům usnadní a urychlí zajištění financování projektů Proof of Concept. Toho lze dosáhnout nabídkami standardních grantů nebo investičních balíčků s rizikovým kapitálem, jak bylo pilotně vyzkoušeno ve Velké Británii.
  2. Zlepšit vazby mezi novými poznatky a soukromými investicemi - EIC musí pobízet rizikový kapitál a různé investiční fondy k financování projektů. EIC by měl založit translační fond s působností přesahující Proof of Concept: je třeba umožnit výměnu mezi vysokými školami a průmyslem, podporovat partnerství vědců a studentů v získávání zkušeností pro přenos nových myšlenek do byznysu, vytvářet účinné hodnotící strategie a provádět správná posuzování technologií a rizik. Takový translační fond by fungoval vedle již existujících místních a regionálních inovačních fondů.
  3. Podporovat všechny druhy inovací včetně sociálních a kulturních – tedy podporovat inovační potenciál všech oborů včetně společenských a humanitních věd či umění.
  • Podpora inovačního prostředí prostřednictvím Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) musí být otevřená, úsporná a měřitelná – posláním EIT je podporovat „znalostní trojúhelník“, v němž vysoké školy, výzkumné organizace a firmy pracují na inovativních řešeních společenských problémů. Podle střednědobého hodnocení činnosti EIT Evropskou komisí je třeba vyvinout úsilí a integrovat Znalostní a inovační společenství (KICs) s místním inovačním prostředím. Autoři zprávy rovněž podporují další decentralizaci EIT: granty pro místní inovační centra by umožnily, aby každá vysoká škola podporovala svůj regionální znalostní trojúhelník. V takovém nastavení by funkcí EIT bylo podporovat excelenci a inovace kdekoli, vytvářet společné normy a ceny, a vzájemně propojovat centra s vysokou úrovní excelence, zaměřená na konkrétní témata.
  • Je třeba podpora otevřených inovací za účelem větší výměny a spoluvytváření nových nápadů a za účelem umožnění účasti všech aktérů v inovačním prostředí. V 9. rámcovém programu by měla fungovat řada flexibilních finančních nástrojů, které již na podporu otevřených inovací existují. Klíčovou roli ve vyškolování inovátorů mají univerzity a tuto jejich roli je třeba posílit měřitelným způsobem.
  • Evropský výkon v oblasti inovací by měl být posílen větším zapojením výzkumných univerzit do strategií inteligentní specializace – stěžejním faktem je to, že výzkumné a inovační strategie inteligentní specializace staví na schopnosti jednotlivých regionů vytvářet nové poznatky a inovovat pomocí interakce mezi soukromým a veřejným sektorem včetně vysokých škol, které tedy musí být zapojeny již od počátku, kdy se tyto strategie vytvářejí a implementují.

Autoři zprávy připomínají, že právě vytváření nových poznatků činí z univerzit významnou součást inovačního prostředí. Vedle výzkumu a vzdělávání poskytují vysoké školy důvěryhodné prostředí a infrastrukturu, kde lze zkoumat využití a uplatňování nových nápadů, které mohou vést až k vytváření nových trhů.

Cech evropských výzkumných univerzit vznikl v roce 2016 a jeho členy je devatenáct nejvýznamnějších evropských vysokých škol zabývajících se výzkumem. Jeho posláním je prosazovat zájmy akademických institucí, jejich výzkumných pracovníků i studentů.