Spory ohledně alokace prostředků na vojenský výzkum

Evropská komise plánuje vynaložit na vojenský výzkum mezi lety 2019 a 2020 celkem půl miliardy eur. V roce 2021 by částka mohla narůst na 1, 5 mld. eur. Koncem ledna se však europoslanci střetli se zástupci průmyslu ohledně toho, na co by tyto prostředky měly být vynaloženy.

Setkání členů europarlamentu se zástupci obranného průmyslu poslední lednový den přešlo v ostrou výměnu názorů týkající se alokace financí z vůbec prvního evropského programu výzkumu obrany. Jádrem sporu byla otázka, zda by obranný průmysl měl dostávat z Bruselu finance na výzkum. Zástupci různých stran stáli proti zástupcům leteckého průmyslu a členských států. Ukázalo se, že historický krok EU směrem k hlubší integraci obrany má trhliny. Například poslanec za Zelené Reinhard Bütikofer odsoudil plán na financování, vývoj a rozmísťování nových obranných technologií. Po pilotní investici 90 milionů eur ze společného unijního rozpočtu mezi roky 2017 až 2019 navrhuje EK vyčlenit na léta 2019-2020 dalších 500 milionů, jež by se další rok navýšily na 1,5 mld. eur. Pokud EP a národní vlády schválí program investic po roce 2020, stane se EU čtvrtým největším investorem do obranného výzkumu hned po Velké Británii, Francii a Německu. Bütikofer uvedl, že v porovnání s jinými sektory průmyslu lze těžko najít další, který by byl ze 100% financován z veřejných zdrojů. Připomněl také, že průmysl je vlastníkem práv duševního vlastnictví. Také britský europoslanec Ashley Fox uvedl, že investice vypadá jako dotace pro velké hráče ve vojenském průmyslu. Přestože v jeho volebním obvodu figurují dvě velké letecké firmy, Rolls Royce a Airbus, není Fox přesvědčen o správnosti plánu. Problémem je podle něj spíše to, že členské státy vynakládají málo peněz na své ozbrojené síly. V EP se také ozývají hlasy, podle nichž byly v minulosti prostředky na unijní bezpečnostní projekty investovány špatně, v důsledku čehož nyní EU nemá firmy, jež by se do vojenského výzkumu hlouběji zapojily. Ben Hayes z Nadnárodního institutu v Amsterdamu vznesl otázku, zda lze najít jedinou bezpečnostní inovaci, jež by byla výstupem z Horizonu 2020, kam byly na bezpečnost investovány 3 miliardy. Přestože Evropská rada pro výzkum se podle něj pyšní mnoha úspěchy, v oblasti bezpečnosti tomu tak není. Částka přislíbená na obranu však není příliš vysoká, uvážíme-li, že na všechen výzkum se vynaloží 190 miliard eur, uvedl generální tajemník Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu Jan Pie.

Nový evropský bezpečnostní pakt vychází z rostoucí naléhavé potřeby reagovat na tlak plynoucí z aktivity ruské vojenské síly, jak připomněl člen EP Michael Gahler, který pomáhal stanovovat parametry nového výzkumného fondu. Jak připomněl, jakoukoli obrannou spolupráci na úrovni EU řadu let blokovala Velká Británie. Snahy o centralizaci obranné politiky tak dostaly nový popud po britském referendu v polovině roku 2016.

Těžko lze argumentovat tím, že Evropa nový obranný výzkum nepotřebuje. Poslední průlomy v této oblasti však přišly ve 40. letech – radary a bojové stíhačky. Nyní se nabízí jedinečná příležitost evropskou obranu zachránit. Je však zapotřebí, aby nad obranným výzkumem panoval řádný dohled. Pokud by výzkum a vývoj nebyl propojen s obrannými plány členských států, půjde jen o nákladnou soutěž a pro průmysl příjmy navíc.

Již loni se v EP ozývaly hlasy, podle nichž obranný výzkum nemá být do 9. rámcového programu začleněn. Loni byl založen Evropský obranný fond (EDF), který v prosinci podepsal první grantovou dohodu na podporu projektu zaměřeného na prognózování strategických technologií. Jeho cílem má být určování klíčových tendencí na poli inovativních technologií. Výsledky projektu budou velmi významné pro budoucí obranný výzkum financovaný z evropských zdrojů.

 Nová iniciativa na slaďování politik správy údajů z výzkumu

Asociace evropských výzkumných organizací a organizací financujících výzkum Science Europe spolu s nizozemskou Organizací pro vědecký výzkum (NWO) zahájily koncem ledna činnost nové iniciativy pro dobrovolnou mezinárodní harmonizaci politik správy údajů z výzkumu. Iniciativa byla představena na akci s názvem Otevřená věda a sdílení dat z výzkumu 30. ledna v Bruselu.

Přístup k údajům z výzkumu a jejich sdílení jsou hlavními pilíři otevřené vědy. Řada subjektů financujících výzkum, výzkumných ústavů a výzkumných škol proto vytváří politiku spravování výzkumných údajů v prostředí otevřené vědy za účelem dosažení dobrého dohledu a správcovství. Větší sladění těchto politik by omezilo administrativní zátěž na straně výzkumných organizací.

Obě jmenované organizace chtějí podpořit harmonizaci tím, že dojde ke zkoumání způsobů vytvoření základních požadavků na správu dat z výzkumu, a také k sepsání seznamu důvěryhodných úložišť, kde mohou vědci svá data ukládat a nabízet ke sdílení. Tato úložiště by se stala jednotným základem, na němž by organizace mohly rozvíjet konkrétnější politiku. Science Europe a NWO vybízejí další organizace činné ve výzkumu a vědě, aby se do iniciativy zapojily. Za tímto účelem zahájí Science Europe letos na jaře první kolo konzultací. Organizace mající zájem mohou kontaktovat kancelář Science Europe.