Studie Evropského patentového úřadu a Handelsblatt Research Institute

Evropský patentový úřad (EPO) spolu s Handelsblatt Research Institute vypracovaly první studii na téma Patenty a 4. průmyslová revoluce. Studie zkoumá současný silný technologický trend, daný především vznikem internetu věcí a patrný již v široké řadě technických oborů a dále informuje uživatele evropského patentového systému i širší veřejnost o současných technologických trendech v mnoha technických oborech.

Roste počet registrací patentů u EPO souvisejících s inteligentními připojenými objekty. Za poslední tři roky činil jejich nárůst 54%. S využitím nejnovějších patentových informačních nástrojů identifikoval úřad od konce roku 2016 přes 48 tisíc patentových přihlášek, které se vztahovaly ke třem technologickým odvětvím 4. průmyslové revoluce: k jádrovým technologiím v oblasti informatiky, které umožňují vytvářet propojené objekty, dále k technologiím, které doplňují jádrové technologie, jako je např. umělá inteligence a uživatelská rozhraní, a nakonec aplikační domény těchto technologií – vozidla, podniky a domácnosti.

Prezident EPO Benoît Battistelli uvedl, že během posledního Světového ekonomického fóra v Davosu se hodně diskutovalo o mapování trendů v technologiích umělé inteligence. Právě v této souvislosti pomáhají informace o patentech lépe chápat téma, které je nyní předmětem zájmu obchodu, průmyslu i širší veřejnosti.

Informace o patentech jako včasný ukazatel rychlého technologického vývoje

Při pohledu na registrované patenty týkající se inteligentních věcí je u všech třech zmíněných sektorů patrný prudký nárůst již od poloviny 90. let. Jen v roce 2016 bylo patentováno přes pět tisíc vynálezů týkajících se autonomních předmětů. Zmíněný 54procentní nárůst počtu patentů registrovaných u EPO v posledních třech letech dalece přesahuje celkový růst počtu patentů, který ve stejném období činil jen 7,65%.

Studie představuje hlavní trendy a věnuje se pokračující integraci různých technologií do řady nových tržních aplikací. Většina vynálezů se týká nových aplikačních domén jako podniky či vozidla anebo jádrových technologií (konektivita, hardware a software). Nejrychlejší růst byl ale zaznamenán v případě klíčových technologií jako jsou 3D systémy, umělá inteligence a zdroje napájení.

Studie zahrnuje také čtyři případové studie, z nichž dvě se věnují vybraným technologiím pro 4. průmyslovou revoluci (chytré sensory a aditivní výroba) a dvě inteligentní výrobě a zdravotnictví.

Evropa, USA a Japonsko – etablovaní lídři

Studie uvádí registrované patenty podle zemí i větších světových regionů. V roce 2016 byly hlavními inovačními centry Evropa, Spojené státy a Japonsko, následované Jižní Koreou a Čínou, v nichž se patenty soustředí kolem několika málo velkých IT firem.

V rámci samotné Evropy si nejlépe vedly Německo a Francie – Německo (především pak oblast Mnichova a okolí) zejména co se týče vozidel infrastruktury a výroby, Francie (především Paříž a okolí) pak v klíčových technologiích jako je umělá inteligence, bezpečnost, uživatelská rozhraní a 3D systémy. Mezi další přední evropské inovátory dále patří Velká Británie, Švédsko, Švýcarsko, Finsko a Nizozemí.

Dalším zjištěním je, že asi za polovinu všech patentů souvisejících se 4. průmyslovou revolucí v letech 2011 – 2016 odpovídá 25 většinou asijských firem (Samsung, LG Group SONY, NOKIA, HUAWEI, QUALCOMM, BLACKBERRY, PANASONIC, Honeywell, ZTE Corp., FUJITSU, GE, SIEMENS a další. Inovace jádrových technologií jsou vedeny omezeným počtem velkých počítačových firem, zatímco vynálezy v oblasti klíčových technologií a aplikačních domén jsou méně koncentrované a registrované patenty pochází od širšího spektra firem.