Evropský výzkum může využít Trumpových škrtů v rozpočtu na VaV

Kdybych byl investorem, teď bych vsadil na Evropu dvojnásobek, uvedl evropský komisař pro vědu a výzkum Carlos Moedas v březnu u příležitosti 10. výročí založení Evropské rady pro výzkum (ERC). Svými slovy reagoval na nové příležitosti, které se Evropě nabízejí v souvislosti s rozpočtovými škrty na vědu a výzkum, jak je v polovině března navrhl americký prezident Trump, jehož plán míří přímo na vědecký a lékařský výzkum. Trump chce také zrušit špičkový program pro energetiku ARPA-E a podstatně snížit výdaje na Národní ústavy zdraví (NIH), které financují tisíce vědců zkoumající rakovinu a další nemoci. Tento největší civilní vědecký program na světě má dostat téměř o pětinu méně prostředků. Omezen má být také výzkum energetiky, což souvisí s Trumpovým záměrem opustit téma boje proti globálním změnám klimatu. Jeho kroky proti přistěhovalcům mohou zasáhnout americké výzkumné univerzity, které jsou právě na zahraničních studentech do velké míry finančně závislé. Rozhodnutí bude mít vedle výzkumu jako takového dopady také na mobilitu vědců.

Evropa se nyní může chopit příležitosti. Podle Moedase může směřování nové americké administrativy nalákat více výzkumníků do Evropy. Francie již přímo vyslovila pozvání těm vědcům, kteří budou chtít USA opustit. Komisař také vyzvedl význam základního výzkumu. V Bruselu se již diskutuje o tom, co bude následovat po konci programu Horizon v roce 2020. Z tohoto rámcového programu jde na vědu a výzkum kolem 11 mld. Eur ročně. A je otázkou, zda v období 2021-2027 lze očekávat růst či pokles. Na rozdíl od škrtů ve výdajích pro vědu a výzkum v USA zaznívají v Bruselu návrhy, podle nichž by rozpočet na příští rámcový program, který bude zahájen v roce 2021, neměl být nižší než 100 miliard Eur, výdaje by se tedy měly zvýšit o zhruba 20 miliard, neboť rozpočet současného programu Horizon 2020 činí 77 miliard Eur. Komisař připomněl, že díky vyšším výdajům ze z Evropské rady pro výzkum (ERC) stal „korunní šperk“ základního výzkumu ve světě a jeden z největších úspěchů EU vůbec. Za deset let svého působení podpořila ERC kolem 7 tisíc projektů celkovou částkou 12 miliard Eur a její působení vedlo 15 různých států k vytvoření vlastní politiky základního výzkumu. K fungování ERC Moedas připomněl, že tak byl vytvořen systém, v němž vědci říkají politikům, co je třeba financovat, a ne naopak. Několik vědců pracujících na projektech podpořených ERC obdrželo Nobelovu cenu. Za rok 2016 to byl Bernard Feringa za vývoj miniaturního nanorobota, schopného dopravit lék do těla anebo detekovat rakovinné buňky v lidském organismu.

Skupina europoslanců navrhuje, aby se prostředky na 9. rámcový program zvýšily o třetinu. Některé části Horizonu mají podporu napříč politickým spektrem – například Evropská rada pro výzkum (ERC) nebo Akce MSCA. Přesto nebude lehké zvýšení rozpočtu na výzkum prosadit. Je třeba vzít v úvahu Brexit, který Komisi připraví o největší díl podpory, a jsou zde také další priority, které vyžadují více prostředků – migrace, terorismus a obrana.

Chystané škrty výdajů na vědu v USA budou mít dlouhodobý dopad. Podle studie Battelle Memorial Institutu se za každý dolar, vynaložený v 90. letech 20. století na projekt výzkumu lidského genomu, vrátilo americké ekonomice 141 dolarů, vezme-li se v úvahu z tohoto výzkumu vycházející boom biotechnologií a vývoj ve farmaceutickém průmyslu. Podle studie britského Centra pro výzkum ekonomiky a obchodu se průmysl založený na fyzikálním výzkumu podílí na evropském hospodářství částkou zhruba 3,8 trilionu Eur. Z vědeckých pracovišť mohou pocházet ty nejvýznamnější výsledky – stačí připomenout, že počátky internetu nastaly v roce 1989 v CERNu.

Právě v den, kdy nová washingtonská administrativa oznámila škrty ve výdajích, vydala EK novou analýzu týkající se hodnoty výzkumu a inovací, podle níž ekonomický růst v Evropě asi ze dvou třetin vychází z inovací. Odhadovaný návrat veřejných investic do výzkumu a vývoje je nejméně 20%.