Nejistá konkurenceschopnost EU?

Nedostatek finančních prostředků a nedostatek rozsahu brzdí průmyslovou politiku EU

Evropská unie čelí výzvám ve své průmyslové politice kvůli nedostatku financí a nedostatečnému zaměření na zvýšení rozsahu. Snahy o zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu začaly v roce 2014, ale pandemie COVID-19 odhalila nedostatky v dodavatelských řetězcích a závislosti na dovozech. V reakci na to EU v únoru oznámila průmyslový plán Green Deal, který si klade za cíl posílit evropský průmysl s nulovými emisemi a přechod na klimatickou neutralitu.

Odborníci z průmyslu a lobbistické skupiny jako Orgalim a Evropský kulatý stůl pro průmysl (ERT) jsou však znepokojeni cíleným přístupem EU a navrhují celkové posílení průmyslu. Požadují investice do inovací a financování průmyslu a lepší regulační prostředí pro podporu soukromých investic.

Navrhovaný fond evropské suverenity, který byl nyní degradován na Evropskou platformu pro strategické technologie (STEP), se setkává se zklamáním, neboť je považován za nedostatečný pro řešení problémů tohoto odvětví. Využívání státní pomoci, byť liberalizované po pandemii, je považováno za neudržitelné a může vést k narušení trhu.

Přeměna evropské inovace ve velké společnosti zůstává problematická, neboť trhy, kde platí zákon silnějšího, vyžadují vytvoření významných hráčů a menší podpora z programů jako InvestEU a Inovační fond nemusí být dostatečná. Důležité projekty společného evropského zájmu nabízejí některé společné finanční možnosti pro průlomové inovace, ale byrokratické překážky stále brzdí pokrok.

Zdroj: ZDE.