Evropská komise nastavila kurz k posílení kosmického sektoru EU a zajištění strategické autonomie

"Je důležité, abychom se mohli spolehnout na autonomní přístup do vesmíru, abychom měli důvěryhodná a udržitelná řešení a abychom byli schopni vypouštět naše družice a nebyli závislí na třetích zemích," řekla minulý týden Evi Papantoniouová, zástupkyně ředitele pro vesmír na zasedání Evropské komise pro obranu a vesmír v Praze. Podnět přichází z mnoha krizí, od přesouvání geopolitické krajiny přes nedostatek základních materiálů až po energetiku. Díky nim se vesmír stal klíčovou součástí strategické autonomie EU a nezbytným předpokladem její odolnosti a konkurenceschopnosti. Je to zásadní změna oproti zhruba pěti uplynulým dekádám, kdy byl vesmír spojen s výlučnými zájmy členských států. To však neznamená, že programy EU k tomu nepřispěly. Právě obava ze závislosti na amerických systémech podnítila programy družicové navigace Galileo, Copernicus a Egnos a programy pozorování Země. V posledních několika letech však americké a čínské ambice v oblasti vesmíru vzrostly, a to jak z pohledu průmyslu, tak z pohledu armády, a letecký a kosmický ekosystém zaznamenal výraznou transformaci, kdy hospodářskou soutěž v tomto odvětví spustilo více komerčních hráčů. K těmto faktorům se přidávají události jako pandemie COVID-19, globální oteplování a válka na Ukrajině, které tlačí EU k širokému přehodnocení její bezpečnosti a technologické suverenity napříč celým článkem. Blok chce na jedné straně snížit závislosti a na druhé straně mít větší kontrolu nad svými mezinárodními vztahy. Na podporu větší autonomie přijala Komise v loňském roce rozsáhlejší a jednotnou vesmírnou strategii s finančními prostředky ve výši 14,8 miliardy eur na sedm let, která spojuje předchozí vesmírné aktivity EU „pod jednu střechu“.

Zdroj: ZDE.