Výzkum hnací silou plánů obnovy na Ukrajině

Vládní činitelé na Ukrajině odhadují, že 15 % výzkumných a vysokoškolských institucí bylo poškozeno ruskými bombami

EU by se měla přesunout od financování mimořádné pomoci ukrajinským výzkumným pracovníkům k dlouhodobému plánu obnovy a modernizace systému výzkumu a inovací ve varovně zmítané zemi, sdělila minulý týden delegátům konference Dnů výzkumu a inovací komisařka EU pro výzkum a inovace Mariya Gabriel. Na podporu tohoto kroku oznámila, že Komise do konce roku 2023 zřídí v Kyjevě kancelář Horizon Europe. Nový úřad doplňuje různé grantové programy, které Evropská komise zřídila pro ukrajinské vědce, včetně ERA4Ukraine, Horizon4Ukraine, ERC4Ukraine a MSCA4Ukraine, fond ve výši 25 milionů eur pro doktorandy a postdoktorandy na Ukrajině, kteří budou stát v čele rekonstrukce ukrajinského výzkumného a inovačního systému. V červnu se Ukrajina stala přidruženou zemí v rámci výzkumného programu Horizon Europe, přičemž Komise prominula finanční příspěvky ve výši přibližně 20 milionů eur, které by byly splatné v letech 2021 a 2022. Nyní se EU připravuje na dlouhodobý dopad války. Podle společného hodnocení Komise, ukrajinské vlády a Světové banky budou současné náklady na rekonstrukci a obnovu činit 349 miliard eur, což je více než 1,5násobek HDP Ukrajiny v roce 2021. Očekává se, že toto číslo s pokračující válkou dále poroste. Světová banka odhaduje, že v příštích 36 měsících bude zapotřebí 105 miliard eur na řešení naléhavých potřeb, jako je obnova vzdělávacích a zdravotnických systémů a infrastruktury. Samotné oživení vysokoškolského vzdělávání by v příštích deseti letech stálo 9,5 miliardy eur, obnova 38 institucí vysokoškolského vzdělávání, které jsou částečně poškozeny a čtyři, které byly zcela zničeny, a zajištění toho, aby učitelé a profesoři byli i nadále placeni a nepřesouvali se do jiných odvětví. Komise chce, aby jakýkoli dlouhodobý plán obnovy byl podpořen investicemi do vědy a techniky, které jsou v souladu s širší geopolitickou strategií EU, aby se stala nezávislou na ruské energetice a přešla k ekologičtějším zdrojům. Zdá se, že EU je odhodlána nadále pomáhat Ukrajině ve válečném úsilí, ale také pomoci zemi obnovit její instituce a infrastrukturu a připojit se k bloku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se zapřísáhla, že „projde každý krok“, aby zajistila, že se Ukrajina může stát členem EU.

Zdroj: ZDE.