Publikace Znalostní budoucnost: Inteligentní politické volby pro Evropu 2050

Zpráva s názvem The Knowledge Future: Intelligent policy choices for Europe 2050 se zabývá výzvami a příležitostmi, které s sebou přináší tři největší trendy – globalizace, demografický vývoj a technologické změny, a zkoumá, co představují pro evropský výzkum, inovace a vysokoškolské vzdělávání.

Materiál vypracovala pro Evropskou komisi skupina expertů KT 2050, která se zabývá klíčovými dlouhodobými transformacemi evropského výzkumu, inovací a vyššího vzdělávání. Přináší možné scénáře stavu evropské společnosti v roce 2050, a to jak příznivé, tak nepříznivé. Autoři přicházejí s  východisky, která by měla být uplatněna v evropské politice výzkumu a inovací.

Jsou prezentovány tři principy, které by bylo vhodné zavést v zájmu pozitivního vývoje:

Aby šel vývoj správným směrem, je třeba podle autorů zavést otevřený znalostní systém, který přesahuje dnešní otevřený přístup k informacím a zahrnuje také školy, trh, nové infrastruktury a nové fungování v oblasti práv duševního vlastnictví. Je třeba více investovat do výzkumných infrastruktur a více také experimentovat s různými modely financování (sem patří například programy budování výzkumných infrastruktur, u kterých by měla být podporována otevřenost ve výuce i učení a inovacích. V rámci otevřeného znalostního systému je dále třeba zajistit otevřený přístup k údajům a datovou gramotnost, což je nutné pro účast občanů na tvorbě politiky vědy a technologií. Je třeba podporovat účast veřejnosti na vědě a podporovat crowfundingové financování výzkumu. Zpřístupněním všech veřejně financovaných výsledků výzkumu (údajů i publikací) všech týmů a laboratoří by měl být vytvořen evropský znalostní prostor (European Knowledge Space) pro řešení společenských výzev. Jednalo by se o online systém pro výzkum, analýzy, diskuse a sdílení mezi vědci, byznysmeny, politiky a veřejností. Do otázky práv duševního vlastnictví by se vedle úzké skupiny expertů měli zapojit také vědci, spotřebitelé, rozvojové státy a další subjekty.

Dalším navrhovaným bodem je flexibilita a experimentování v inovacích. Je třeba vybudovat silné regionální inovační prostředí, neboť přizpůsobení se změnám vyžaduje svobodu v experimentování s novými obchodními a společenskými modely na místní a regionální úrovni. Rovněž je potřeba podporovat autonomii univerzit, jež by měly být posilovány podporou různých zdrojů příjmu na různé činnosti včetně spolupráce s technologickými firmami. Podporovány by měly být také národní a regionální investice do univerzit. Experimentování by se mělo týkat také ekonomiky a společnosti – to znamená pojmenovávat nové výzvy, vyhlašovat ceny za pozitivní výsledky, stimulovat crowfunding a také například aktivity směřující k zavedení příznivějších daní pro nadace. Nové pokusy by se měly týkat také sociální a ekologické politiky, což bude vyžadovat mnohem větší zapojení společenských a humanitních věd.

Třetím bodem je spolupráce na evropské úrovni. Evropský výzkumný prostor (ERA) potřebuje velké veřejné investice a propojení výzkumných infrastruktur s regionálními chytrými specializacemi, stejně jako soutěživost mezi vědci a mezi institucemi. Z Evropské výzkumné rady (ERC)  by se měla stát ústřední instituce evropského výzkumného prostoru, a vedle financování hraničního výzkumu by mohla hrát roli také v politice a  koordinaci národních, regionálních a místních subjektů financujících základní výzkum a stát se tak vědeckým centrem Evropy. Vzdělávací kurikula a certifikační programy by měly být přizpůsobeny rychle se měnícímu trhu práce. Pro rok 2050 by měly být vyhlášeny velké projekty, reflektující aktuální problémy společnosti – například projekty léčby demence. Na základě národních výzkumů i celoevropského výzkumu by měly být vytýčeny globální cíle pro řešení celosvětových problémů.

Autoři dále zmiňují veřejné financování výzkumu, vyžadující fungující daňový systém. V této souvislosti zmiňují problém neplacení daní některými nadnárodními firmami a bohatými jedinci, a volají po lepším systému monitorování přeshraničního obchodu a zdanění, což by podle nich mohla být jedna z nových iniciativ Horizonu 2020. Zejména ale doporučují těsnější spojení fiskální politiky a výzkumu, vývoje a vzdělávání.

Publikace je k dispozici ZDE.