Byl představen tzv. freemium model financování vědeckého cloudu

V první polovině letošního roku se dvakrát sešli členové konzultační skupiny cloudu sítě Science Business, aby jednali o obchodních modelech pro navrhovaný projekt vědeckého cloudu. Na základě jejich jednání v červenci vydala organizace Science Business zprávu, která je čtvrtou v pořadí a shromažďuje odborné práce s veřejného i soukromého sektoru týkající se formování Evropského cloudu pro otevřenou vědu. Konzultační skupina je složena ze zástupců univerzit a jejich asociací, velkých firem (Google, Amazon, Microsoft), výzkumných organizací jako je CERN a Evropská kosmická agentura a také Asociace pro počítačové strojírenství – evropský politický výbor.

EOSC se má stát místem podobným Amazonu nebo App Store, v nichž je hodnota pro každý segment trhu závislá na účasti jiných segmentů trhu. Jakmile cloud dosáhne kritického množství, bude, stejně jako ostatní internetová tržiště, předmětem takzvaného síťového efektu (hodnota roste se získáváním dalších účastníků).

Kde vzít finanční zdroje? Model Freemium

EK uvedla, že bude investovat 300 mil. Eur na podporu základních funkcí cloudu v první fázi (tj. do roku 2020). Ve druhé fázi po roce 2020 by podle ní mohla být činnost cloudu financována různými způsoby, včetně případných poplatků za vklad od národních poskytovatelů finance a výnosů od uživatelů.

Ačkoli nakonec bude muset cloud dosáhnout hranice rentability, jeho počátečními prioritami musí být řízení účasti a využití. Stejně jako většina soukromých podniků, také EOSC bude pravděpodobně muset zpočátku fungovat se ztrátou (a dotacemi, aby se zajistilo, že jeho nabídka je přitažlivá jak pro poskytovatele dat, tak jejich uživatele. Nicméně, jakmile bude těžit ze síťových efektů, bude EOSC schopen realizovat udržitelný obchodní model. Za tímto účelem bude EOSC muset být pro soukromý sektor vysoce relevantní. Jak zdůraznily poradenské služby Evropské investiční banky v nedávné zprávě, k zapojení podniků do EOSC bude jednoznačně nutný přístup k relevantním, komerčně zajímavým údajům.

Má-li se pomoci EOSC dosáhnout kritického množství, bylo by rozumné zpočátku dát registrovaným výzkumným pracovníkům v oblasti vysokoškolského vzdělávání volný přístup k jeho certifikovaným údajům a souvisejícím výzkumným nástrojům poskytovaným jejich kolegy z vysokých škol. V rámci tohoto modelu nazvaného "freemium" bude sledováno použití dat a nástrojů, aby se předešlo zneužití (lze stáhnout pouze omezené výpisy) a zároveň zajistit, aby vědci, kteří vygenerovali data a nástroje, získali uznání. Toto monitorování by také umožnilo výkonnému orgánu EOSC sledovat vzorce využití a zpřesnit celkový návrh.

EOSC bude muset kompenzovat poskytovatelům ověřování, vyhledávání a zjišťování, nástroje a katalogy využívané výzkumnými pracovníky. Kromě toho budou muset výzkumné komunity platit za využití komerčních služeb IaaS, PaaS a SaaS poskytovaných akreditovanými poskytovateli služeb cloudu za komerční ceny. Zde je třeba upozornit, že tito poskytovatelé služeb si budou v rámci EOSC vzájemně konkurovat – výzkumný tým anebo jeho IT oddělení si vyberou poskytovatele služeb, který nabízí nejatraktivnější návrh.

Poté, co byl výzkum přezkoumán a výsledné údaje a nástroje výzkumu jsou certifikovány, výzkumný tým a jeho vysokoškolské instituce by měly získat veřejné uznání. Jejich příspěvek by mohl být například zveřejněn v "otevřeném vědeckém indexu", který výzkumné pracovníky řadí podle jejich příspěvků do EOSC. Pokud EOSC začne generovat příjmy, tento index by mohl být doplněn o kredity (nebo cloudové mince), které mohou být použity na akreditované služby EOSC. Udělené kredity mohou být založeny na použití souboru dat.

Takový „freemium“ model je nutný k tomu, aby se daly překážky pro používání udržet co nejníže. Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům ve vysokoškolském vzdělávání, aby prozkoumali potenciál otevřeného vědeckého cloudu, aniž by to pro ně znamenalo významné finanční výdaje. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet poskytovatelů dat a uživatelů dat, měla by se zvýšit hodnota EOSC pro obě skupiny, což by přilákalo více účastníků. Jakmile je zajištěna kritická masa, která se stane preferovaným prostředkem pro zpřístupnění vědeckých dat, EOSC bude mít prostor pro přizpůsobení modelu freemium, aby se zajistilo, že otevřený vědecký mrak bude soběstačný.

Od roku 2020 (kdy výkonný orgán EOSC bude mít právní postavení, které mu umožňuje spravovat finanční prostředky), by soukromé společnosti a obchodní spinouty z univerzit a MSP mohly zaplatit EOSC předplatné pro přístup ke službám, které jsou pro výzkumníky z veřejného sektoru k dispozici zdarma.  EOSC by také mohl začít požadovat nízký poplatek za předplatné pro přístup k EOSC od  mainstreamových výzkumných pracovníků ve vysokoškolském vzdělávání za certifikované údaje nebo výzkumné nástroje, ato  v případě, že se původní freemium model ukáže být neudržitelným.

Dalšími potenciálními zdroji příjmů (jak je identifikovala skupina odborníků na vysoké úrovni EOSC) by mohly být poplatky placené poskytovateli služeb v souladu s tím, aby nabízeli své služby na trhu, daň z transakcí u EOSC kreditních poukazů (tj. poskytovatel služeb je zdaněn malým procentem na každý doklad, který je uplatněn za jejich služby), možná v kombinaci s daní z převodu pro uživatele ze soukromého sektoru.

Využití EOSC kreditů by pomohlo řídit konkurenci mezi poskytovateli cloudu: odborníci v oblasti IT by  utratili kredity s poskytovatelem, který nabízí nejlepší hodnotu. Takový systém by také umožňoval měřit aktivitu (protože EOSC by viděl, kde se úvěry získávají), a pomohl zajistit, aby se evropská věda nestala příliš závislá na jediném dodavateli cloudu.

Kritického množství by cloud mohl dosáhnout návrhem pro celkem 725 tisíc vědeckých pracovníků, kteří v EU působí ve vysokém školství. Podle údajů z Velké Británie financují evropská ministerstva zodpovědná za školství a vědu a instituce EU přibližně dvě třetiny výzkumu prováděného evropskými univerzitami. Pokud vlády členských států a EU přijmou nařízení, že údaje vycházející z veřejně financovaného výzkumu mají být otevřeně přístupné, EOSC by mohl výzkumným pracovníkům ve vysokoškolském vzdělávání pomoci tento požadavek splnit. V důsledku toho by mohl otevřený vědecký cloud zpočátku sloužit výzkumným pracovníkům zodpovědným za přibližně 45 miliard eur ročních výdajů na výzkum (OECD odhaduje, že vysokoškolské vzdělávání v EU ročně vynakládá 69 miliard na výzkum). Pokud vědečtí pracovníci prostřednictvím svých IT oddělení a knihoven měli utratit až 5% ze 45 mld. za služby poskytované prostřednictvím EOSC, pak by cloud coby internetové tržiště byl místem transakcí pro 2,25 mld. eur ročně.

Kromě toho některé z hlavních výzkumných infrastruktur v Evropě, známých jako továrny na velké objemy vědeckých dat, již některé datové sady a analytické nástroje nabízejí způsobem otevřeným – tvůrci politik přitom považují veřejné využití dat získaných výzkumnými infrastrukturami jako klíčový ukazatel výkonnosti. Pokud by mohl EOSC zapojit univerzitní výzkumné pracovníky v celé EU, mohl by cloud továrnám na velké objemy dat pomoci ukázat, jak užitečná je jejich práce pro širší vědeckou komunitu a pomoci jim tak ospravedlnit jejich veřejné financování.