19 scénářů vývoje a priority výzkumu a inovací

Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu projektu BOHEMIA, spojeného s hlavní unijní strategickou prognostickou studií na podporu budoucí evropské politiky ve výzkumu a inovacích. Analýza má EK pomoci v přípravě Horizonu Europe, rámcového programu pro vědu a inovace pro léta 2021-2027. Poprvé byla při přípravě rámcového programu použita rozsáhlá, systematická a víceletá prognóza týkající se rozsahu a dopadu klimatických změn, technologií na trhu i obecných společensko-politických otázek. Vycházení z prognostické studie bylo také závazkem Iniciativy inovační unie v rámci Strategie Evropa 2020. Autoři zprávy Transitions on the Horizon: Perspectives for the European Union’s future research and innovation policies shrnuli hlavní politická doporučení a uvedli devatenáct pravděpodobných budoucích scénářů s disruptivními dopady a související prioritní oblasti výzkumu a inovací v EU.

Podle doporučení autorů musí být politika EU v oblasti výzkumu a inovací transformativní. Hlavní myšlenky zprávy jsou:

• Evropský výzkum a inovace by se měly stát motorem evropské a globální přeměny.
• Budoucí výzvy nebudou vyžadovat jen vyšší investice do výzkumu a vývoje, ale i systematický přechod k udržitelnému světu. Studie se podrobně věnuje čtyřem oblastem tohoto přechodu - zapojení sil schopných uskutečnit změny, spojení sil v oblasti správy a řízení, u společenských změn se zaměřit na skutečné potřeby lidí a v oblasti biosféry se snažit udržet příznivé životní prostředí.
• Ke stimulaci těchto přeměn budou zapotřebí politické experimenty a společenské inovace.
• V jádru výzkumné a inovační politiky musí být očekávání a přípravy. Nestačí, aby výzkum a inovace přicházely s něčím, co ještě neexistuje.
• Výzkumná a inovační politika musí předjímat a připravovat se na změny ve vědě, technologiích, inovacích, společnosti, hospodářství a politice.
• Při určování výzkumných a inovačních priorit by měly být brány v úvahu pravděpodobné a disruptivní budoucí scénáře.

Studie se skládá ze tří částí. První část studie chce poskytnout odůvodněnou celkovou vizi pro evropský výzkum a inovace ve vztahu k dlouhodobým světovým a evropským problémům. Druhá část s názvem New Horizons: Future Scenarios for research and innovation policies in Europe je přehledem a syntézou souboru scénářů s cílem načrtnout možné budoucí nastavení a hraniční podmínky pro rozvoj budoucí politiky výzkumu, inovací a financí. Z této zprávy částečně vycházela i loňská Lamyho zpráva. Třetí zpráva, New Horizons: Data from a Delphi survey in support of future European Union policies in research and innovation, vychází z údajů průzkumu Delphi a snaží se o nový pohled na budoucí technologie, společenská témata i výzkumnou činnost. Rozvíjí nové scénáře ve vztahu k pravděpodobným technologickým a společenským trendům.

Devatenáct scénářů s disruptivními dopady a prioritními směry v druhé části studie zahrnuje následující výzvy a hrozby:

Asistované žití - nové služby a technologie jako asistenční roboty, virtuální trenažery a malé exoskelety

Bioekonomika - zkoumání a využívání přírodních zdrojů, které představují ekonomický i ekologický přínos

Levná obnovitelná energie - elektřina z nových nebo obnovitelných zdrojů

Pokračující boj s kybernetickými hrozbami - vlády zemí EU musí posílit spolupráci při vytváření obrany proti hackerským útokům

Všudypřítomné expertní systémy - rutinně používané systémy pro predikci a zvládání různých situací ve zdravotnictví, průmyslu, boji s klimatickými změnami a při vytváření udržitelných měst

Porazit nakažlivé nemoci - s využitím vědeckých poznatků se snažit porazit choroby přenosné na člověka

Online emoční inteligence - hluboké porozumění projevům emocí a hyperkonektivita učiní z internetu prostor pro emoční transparentnost

Nahrazování lidských orgánů - zvýší se průměrná délka života díky bezproblémové transplantaci orgánů a tkání

Obrana a bezpečnost založená na IT řešeních - analytika dat a robotika v kombinaci se zapojením společnosti do bezpečnostní politiky a praxe má sloužit k předvídání a zmírňování hrozeb

Nízkouhlíková ekonomika - EU se stane uhlíkově neutrální zónou bez emisí skleníkových plynů

Účinné využívání materiálových zdrojů - Evropa bude soběstačná a její průmysl konkurenceschopný díky udržitelné spotřebě a oběhové ekonomice

Integrovaná výroba  - vyspělý 3D tisk - globální hodnotové řetězce jsou transformovány vyspělými technologiemi 3D tisku

Uznání hodnoty přírody – nové ekonomické paradigma - zohlednění hodnoty biologické rozmanitosti a přírodních ekosystémů

Přesná medicína - předvídání a léčba nemocí za použití různých technologií

Předefinování práce - smysluplná náplň práce přinese její transformaci a záruky základního příjmu

Inteligentní a udržitelná doprava - polovina evropských občanů bez vlastního automobilu díky dostupné a elektrifikované dopravě

Elektrosféra senzorů - miniaturizace a energetická soběstačnost mikrosenzorů umožní vznik generaci velkých objemů dat použitelných pro dobrou správu nebo nekalé účely

Rozmanitější systém zajišťování potravin - měl by převládnout systém udržitelného, bezpečného a zdravého zajišťování potravin zahrnující tradiční i nové druhy

Nový znalostní systém - digitalizace přinese proměnu vědy, technologií, výzkumu a vzdělávání, jíž se budou muset instituce přizpůsobit.

 

Zdroj: EK