Spolupráce vědců s firmami založenými na průlomové vědě

Vědci spolupracující s firmami zaměřenými na průlomové objevy financované z EU zvažují, jak navýšit soukromý kapitál potřebný k urychlení cesty inovací na trh.

Do roku 2030 bude každoročně diagnostikováno třicet milionů nových případů rakoviny a patnáct milionů lidí na tuto nemoc zemře, odhaduje výkonný a technický ředitel firmy Therapanecea Nikos Paragios, jehož společnost je založena na výzkumu financovaném Evropskou radou pro inovace (ERC). Části těchto úmrtí by se přitom dalo předejít za použití umělé inteligence, která zdokonalí klasickou radiační terapii, poskytne nástroje na přizpůsobení léčby danému pacientovi a na urychlení klinického postupu, kdy na radiologickém oddělení bude moci být léčeno více pacientů. Paragios, vzděláním matematik, použil kombinaci strojového učení, umělé inteligence a vysoce výkonného programování k vytvoření software, díky němuž je ozařování cílenější a účinnější při ničení nádorových buněk. Software této firmy a nástroje pro analýzu údajů jsou integrovány s již zavedeným lékařským zařízením.

Therapanacea chce odemknout potenciál ozařování v kombinaci s umělou inteligencí, uvedl Paragios na setkání s investory a investičními odborníky 4. června v Bruselu. Firma si prý uvědomila, že i přes rychlý vývoj technologií se medicína stále v mnohém spoléhá na metody z roku 2000. Radiační terapie stále patří k hlavním způsobům léčby rakoviny. Ročně stojí zhruba 1,5 mld. eur. Paragios očekává, že podíl výrobků Therapanecei na trhu se do roku 2025 zvýší o pět procent. K tomu by ale společnost musela urazit ještě dlouhý kus cesty. Jednak jsou zapotřebí investice ve výši dvou milionů eur a dále bude nutné přesvědčit lékaře k přijetí nové technologie. Lékařské prostředí je však velmi konzervativní a dostat se mezi lékaře je obtížné. Proto se Therapanacea alespoň prozatím soustředí na vývoj umělé inteligence pro automatizaci již zavedených manuálních postupů, jež by léčbu dovedla urychlit. Pro pacienty a lékaře to bude velká změna. Až toto lékaři přijmou, přijde firma s disruptivní změnou.

Paragios je jedním z řady výzkumných pracovníků podporovaných Evropskou radou pro inovace (EIC), kteří dokáží dostat průlomové objevy z laboratoře na trh. EIC byla zřízena loni na podzim a prozatím funguje v pilotním provozu.

Dalším takovým vědcem je Paola Ceroniová, profesorka chemie z Boloňské univerzity, která se snaží uplatnit výsledky svého výzkumu silikonových nanokrystalů, technologie uplatnitelné v biozobrazování a při operacích za použití světla. Podle profesorky je možné dosáhnout zobrazování s vysokým rozlišením až dvacetkrát levněji než u klasického zobrazování.

Chemický inženýr Jevgenij Rebrov z univerzity ve Warwicku, který je zároveň hlavním technickým expertem firmy Stolycatalysts, přišel s nápadem na zakázku vyrobených zvláštních reaktorů využitelných při výrobě čistých chemických látek.

Profesorka paleobiologie a paleoekologie Jennifer McElwainová, působící na Trinity College v Dublinu, dešifruje smyslovou schopnost rostlin s cílem zlepšit tzv. přesné zemědělství a zahradnictví. McElwainová se chystá patentovat rostlinný balíček, tzv. “Plant Sense Kit”, který zemědělcům a pěstitelům poskytne přesnější sensory použitelné ve sklenících a na polích a umožní jim přesné porozumění tomu, jak se mění prostředí a jak to ovlivňuje jejich rostliny.

Pierre Alliez, seniorní výzkumný pracovník ve společnosti INRIA pracuje na nové metodě 3D rekonstrukce a zjednodušení geometrických údajů s použitím strojového učení, jež může inženýrům a urbanistům pomoci ušetřit celé týdny strávené zpracováváním údajů, jež předchází geometrickým simulacím.

Lákadlo soukromých financí

Řada inovátorů pochází z veřejně financovaného základního výzkumu. Ale cesta od výzkumného projektu k úspěšnému byznysu vyžaduje více než jen veřejné granty. Veřejné prostředky nepřinesou inovace příliš rychle, jak připomněl i viceprezident vědecké rady ERC Klaus de Block, a doporučil zapojit i soukromé prostředky.

Většina startupových firem ani nemá čas na žádosti o granty z veřejných zdrojů, jak připomíná vedoucí vědeckého týmu kapitálové firmy Zinc Rachel Careyová. Rizikové kapitálové fondy mohou pomoci k tomu, aby se dobré nápady dostaly na trh tím, že nabízejí bezpečný prostor pro experimentování.

Většina inovací je vyvíjena a dostává se na trh mimo veřejně financované programy. Pro urychlení komercionalizace výrobku či služby firmy potřebují soukromé investice, a ne veřejnou podporu, uvedl ředitel Asociace COST Ronald de Bruin.