Británie se v pozičním dokumentu vyslovuje pro těsné partnerství s EU ve VaV

Britský ministr školství a  vědy Sam Gyimah chce pro svou zemi vyjednat finance pro výzkum po odchodu z EU. 28. května v Bruselu na setkání s úředníky a lobbisty vyjádřil naději, že EU bude sdílet jeho vizi vytváření vztahů a výzkumné spolupráce s Británií po roce 2019.

V pozičním dokumentu vydaném po polovině května se britská vláda vyslovuje pro dohodu, která by přesahovala všechny dosavadní dohody EU s nečleny EU s tím, že by uznávala kvalitu a šíři britského přínosu pro vědu a výzkum. Británie se v dokumentu vyslovuje pro těsné partnerství, v němž by se mohla vyjadřovat k podobě příštího rámcového programu více než jiní přidružení členové. Na oplátku by země férovým způsobem přispěla k financování programu a respektovala pravomoci Evropského soudního dvora (ESD).

Poziční dokument je součástí série stanovisek, které Británie vydává v souvislosti s formováním budoucích vztahů s EU. Británie by například chtěla pokračovat v účasti v civilním výzkumném jaderném programu Euratom, jak je tomu i v případě Švýcarska. V tomto případě jde i o částku 52 milionů liber, poskytovanou pro zařízení Joint European Torus v Oxfordském hrabství. Zapojení do Euratomu však bylo loni vyloučeno vzhledem k tomu, že ač Euratom není součástí EU, členství vyžaduje, aby země byla podřízena jurisdikci ESD, což bylo tehdy pro Británii nepřijatelné. Chce také odvrátit požadavek, aby se vzdala dvou výzkumných infrastruktur – Británie chce nadále fungovat jako hostitel mikrobiologického výzkumného programu Instruct a Evropského sociálního průzkumu (ESS), který sídlí na Londýnské univerzitě a každé dva roky provádí průzkum týkající se postojů a názorů ve třiceti zemích. Instruct, působící na Oxfordské univerzitě, se zabývá stavebními bloky bílkovin, virů a buněk.

Británie však stále čelí riziku, že o účast na projektech přijde. EU ji totiž chce automaticky vyloučit ze satelitního navigačního systému Galileo, protože od března 2019 se bude jednat o třetí stát a z bezpečnostních důvodů se programu mohou účastnit pouze členové unie. Evropská komise již zemi a její firmy začala vylučovat ze šifrované části systému Galileo, kterou využívá armáda k navádění raket a plánování vojenských operací. Zařízení pro získávání vojenských údajů již bylo přemístěno z Británie do Španělska.

Ministr Gyimach, který funkci zastává od ledna letošního roku a dříve se věnoval investičnímu bankovnictví a před svým působením v parlamentu pracoval pro společnost Goldman Sachs. V kampani před britským referendem v roce 2016 se vyslovoval pro setrvání země v EU. Místo dosavadní formy vzájemných vztahů chce prosazovat rozsáhlejší smlouvu, která by odpovídajícím způsobem reflektovala to, co může Británie se svým výzkumem nabídnout. Připomněl velikost a odborné znalosti i to, že právě ve Spojeném království se nachází čtyři z deseti nejlepších univerzit na světě. A excelenci by nebylo dobré omezovat, jak dodal.

Evropští úředníci chystají změny pravidel zahraniční účasti v příštím rámcovém programu s názvem Horizon Europe tak, aby pro bohatší státy včetně Velké Británie bylo snažší se k němu připojit. Podle Gyilmaha se nejednalo o žádné horní hranici pokud jde o to, jak by Británie byla ochotna platit za možnost vstupu do projektů Horizonu Europe, ale je jisté, že by to bylo více, než kolik se bude požadovat po členských státech. Vzorec pro výpočet částky teprve vznikne a bude-li tomu tak na základě státních příjmů, bude částka značná. Premiérka Mayová se v projevu z 21. května opět vyslovila pro plné přidružení k příštímu unijnímu výzkumnému programu s tím, že země by platila odpovídající členský poplatek, za který (a za své přínosy pro vědu a výzkum) by měla určitý vliv. Ačkoli samotný poziční dokument zůstává nejasný, pokud jde o působení vědců v Británii po odchodu z EU, uvádí, že budoucí vztahy by se měly opírat o mobilitu výzkumných pracovníků. Výzkum je jedním z mála trumfů, které Británie při vyjednávání má. Lídři evropské sedmadvacítky by rádi nadále s Británií ve vědě a výzkumu spolupracovali. Vyjednavači o Brexitu však uvádějí, že to, jak bude britsko-evropská dohoda vypadat, závisí na otázkách jako je budoucí přístup země na jednotný trh a celní unie, které musí být dohodnuty v rámci Dohody o vystoupení Velké Británie z EU. Teprve pak se bude jednat o podobě budoucích vztahů Británie s unií. Podrobnosti o prvních dvou prvcích Dohody o vystoupení jsou již dohodnuty (jde o ujednání o ochraně vzájemných práv občanů a o výši rozvodového účtu). Nyní se zatím bezvýsledně jedná o celní unii o o tom, jak se vyhnout kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem.