Horizon Europe lze dle EK vylepšit šesti body
Návrhy EK pro příští rámcový program pro vědu a výzkum
V evropských výzkumných kruzích koluje řada návrhů týkajících se příštího 9. rámcového programu pro vědu a výzkum, který v roce 2021 pod názvem Horizon Europe nahradí současný Horizon 2020. EK vypracovala jejich souhrn zahrnující šest hlavních doporučení pro zlepšení fungování programu.
- Jednodušší a méně početná partnerství
Nový program má zracionalizovat téměř stovku soutěží v rámci Horizonu, spolufinancovaných průmyslem a členskými státy, a zároveň odstranit některá komplikovaná pravidla a akronymy. Autoři také poznamenávají, že modely výzkumných partnerství, struktur a sítí nevznikají s dostatečnou logikou či jasnou strategií financování z EU. Tím vzniká riziko nehybného systému upřednostňujícího pokračování stávajících partnerství bez soběstačnosti namísto vytváření příležitostí pro nová a často relevantnější partnerství. Podle nového plánu by měl 9. rámcový program provést v evropských partnerstvích „jarní úklid“ a vytvořit jasnou a komunikačně snadnou architekturu pod souhrnným názvem Iniciativy evropských partnerství. Počítá se se třemi hlavními typy partnerství: první by podporoval spolupráci soukromého a veřejného sektoru a poskytoval by pouze prostředky na koordinaci a plánování, ne však nutně na podporu výzkumu. Tato partnerství nemusí souviset s konkrétním politickým cílem EK. U druhého typu by EK rovněž spolufinancovala výzkum s partnery ze soukromého či veřejného sektoru, která musí odpovídat politickým prioritám EU a musela by dodržovat standardní pravidla rámcového programu. To by mohlo odrazovat od účasti firmy a další soukromé subjekty, které preferují jednoduchou administrativu a rychlejší spolupráci. Třetí typ partnerství by znamenal dlouhodobou finanční podporu z Bruselu a fungování podle zvláštních nařízení Smlouvy o EU, která EK nemůže příliš měnit. Sem by spadaly velké projekty jako Eurostars (program Eureka), program pro malé a střední podniky nebo Společný výzkumný program pro Baltské moře, dále Bio-based Industries a CleansSky2.
S těmito novými partnerstvími by přišlo ukončení mnoha současných názvů a nástrojů včetně P2P, PPP, ERA-NET, FET Flagship a Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru (cPPP). V dokumentu se neuvádí, o které přesně by šlo, přesný přehled bude zveřejněn později. Toto má vést k menšímu počtu koherentních výzkumných a investičních partnerství, k větší soudržnosti a srozumitelnosti evropského prostředí pro výzkum a inovace.
- Překlenutí rozdílu mezi východem a západem EU
Nový program slibuje více zdrojů na zacelení propasti přetrvávající mezi východní a západní Evropou. Západní část unie totiž nadále dostává převážnou část prostředků na výzkum, zatímco novější členové EU se potýkají s omezenými zdroji. Program Horizon 2020 zavedl tři soutěže, jež měly pomoci zvýšit účast chudších států: by to Teaming (podporující společnou práci chudších a bohatších zemí v plánech na modernizaci výzkumných center v chudší zemi), Twinning (podporující spolupráci bohatších a chudších institucí) a ERA Chairs (financující působení západních vědců na východě EU). Oproti Horizonu bude rozpočet vyšší a účelově vázaný. EK dále slibuje zlepšení fungování svého Policy Support Facility, mechanismu vzájemného hodnocení, který v posledních třech letech poskytl poradenství například Bulharsku nebo Maďarsku.
- Vytváření větších a konkurenceschopnějších firem
Jak často uváděl evropský komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas, Evropa nemá dost silných inovátorů. Ačkoli EU přichází s vědeckými objevy, zaostává v tom transformovat je na výrobky, služby, postupy a obchodní modely s tržními dopady, připomíná se v dokumentu. Přestože firmy v EU rostou, nejsou stále dost velké, aby konkurovaly v globálním měřítku - v USA a Asii se nové inovativní firmy rozvíjejí rychleji a z velké většiny přispívají k růstu ekonomiky a tvorbě pracovních míst. Řešením má být loni zřízená Evropská rada pro inovace (EIC), inspirovaná Evropskou radou pro výzkum (ERC). EIC bude řídit tři soutěže, které již běží v Horizonu 2020 - Nástroj pro MSP (SME Instrument), Fast Track to Innovation a FET Open. Více inovátorů a poskytovatelů financí bude moci hodnotit návrhy projektů a poskytnout mladým firmám více poradenství a koučování. Schémata financování budou reorganizována do dvou typů – skromnější granty pro počáteční vysoce rizikovou fázi – pathfinder granty, určené pro firmy a jednotlivce, a větší akcelerační granty na podporu uvádění inovací na trh.
Větší důraz bude také kladen na kombinaci grantů s úvěry a kapitálem. Podle průběžného hodnocení Horizonu 2020 program postrádá vazbu mezi grantovým a úvěrovým financováním. V rámci Horizonu je ročně do rizikového financování investováno prostřednictvím Evropské investiční banky 400 milionů eur, které však směřují jen do malého počtu firem.
- Více otevřené vědy
Příští rámcový program se chce vážně zaměřit na otevřený přístup ve vědě. V současné době tuto normu splňují jen asi dvě třetiny vědeckých publikací podpořených z evropských prostředků. V blízké budoucnosti ale má být otevřený přístup obecným pravidlem, i když zůstanou výjimky pro obchodní či osobní údaje. Směrnice budou přímočařejší a v některých výzkumných programech mohou být zavedeny finanční pobídky na podporu otevřené vědy. Otevřená věda také bude znamenat větší důraz na hodnocení návrhů projektů s tím, že vědci budou muset předložit odpovídající plány správy dat.
- Větší zahraniční přístup
Dokument dále nastiňuje změnu pravidel zahraniční účasti, podle nichž by se k programu snáze dostaly bohatší nečlenské státy. To má pomoci Velké Británii, která se chce i po odchodu z EU v roce 2019 účastnit výzkumných programů. Mezinárodní spolupráce na výzkumu nabývá na významu. Autoři dokumentu připomínají, že za posledních deset let se podíl EU na světových výdajích na výzkum a vývoj snížil ze čtvrtiny na pětinu, obdobně podíl na vědeckých publikací se zmenšil ze třetiny na pětinu. Z těchto důvodů se v 9. rámcovém programu rozšíří pojetí přidružených států tak, aby zahrnovaly všechny země s excelentními kapacitami ve výzkumu a investicích bez ohledu na to, k jaké části světa patří – zatím jsou totiž za přidružené považovány pouze země zeměpisně blízké Evropě. Bude zachován také přístup pro subjekty ze třetích zemí.
- Více občanské vědy
Výzkumné mise plánované pro období 2021-2027 mají být odpovědí na zřejmou potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o vědě a výzkumu. Mise, podobně jako mise Apollo, musí být pro občany jasně srozumitelné a podmanivé. Může jít například o cíl zbavit oceány do roku 2030 plastového odpadu nebo zajistit do roku 2034 přežití tří ze čtyř onkologických pacientů. Právě „válka s rakovinou“, vyhlášená prezidentem Nixonem v roce 1971, je v dokumentu zmíněna jako příklad archetypální výzkumné mise, jež by měla Evropské komisi sloužit jako model.