Horizon Europe lze dle EK vylepšit šesti body

Návrhy EK pro příští rámcový program pro vědu a výzkum

V evropských výzkumných kruzích koluje řada návrhů týkajících se příštího 9. rámcového programu pro vědu a výzkum, který v roce 2021 pod názvem Horizon Europe nahradí současný Horizon 2020. EK vypracovala jejich souhrn zahrnující šest hlavních doporučení pro zlepšení fungování programu.

 

 

  1. Jednodušší a méně početná partnerství

Nový program má zracionalizovat téměř stovku soutěží v rámci Horizonu, spolufinancovaných průmyslem a členskými státy, a zároveň odstranit některá komplikovaná pravidla a akronymy. Autoři také poznamenávají, že modely výzkumných partnerství, struktur a sítí nevznikají s dostatečnou logikou či jasnou strategií financování z EU. Tím vzniká riziko nehybného systému upřednostňujícího pokračování stávajících partnerství bez soběstačnosti namísto vytváření příležitostí pro nová a často relevantnější partnerství. Podle nového plánu by měl 9. rámcový program provést v evropských partnerstvích „jarní úklid“ a vytvořit jasnou a komunikačně snadnou architekturu pod souhrnným názvem Iniciativy evropských partnerství. Počítá se se třemi hlavními typy partnerství: první by podporoval spolupráci soukromého a veřejného sektoru a poskytoval by pouze prostředky na koordinaci a plánování, ne však nutně na podporu výzkumu. Tato partnerství nemusí souviset s konkrétním politickým cílem EK. U druhého typu by EK rovněž spolufinancovala výzkum s partnery ze soukromého či veřejného sektoru, která musí odpovídat politickým prioritám EU a musela by dodržovat standardní pravidla rámcového programu. To by mohlo odrazovat od účasti firmy a další soukromé subjekty, které preferují jednoduchou administrativu a rychlejší spolupráci. Třetí typ partnerství by znamenal dlouhodobou finanční podporu z Bruselu a fungování podle zvláštních nařízení Smlouvy o EU, která EK nemůže příliš měnit. Sem by spadaly velké projekty jako Eurostars (program Eureka), program pro malé a střední podniky nebo Společný výzkumný program pro Baltské moře, dále Bio-based Industries a CleansSky2.

S těmito novými partnerstvími by přišlo ukončení mnoha současných názvů a nástrojů včetně P2P, PPP, ERA-NET, FET Flagship a Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru (cPPP). V dokumentu se neuvádí, o které přesně by šlo, přesný přehled bude zveřejněn později. Toto má vést k menšímu počtu koherentních výzkumných a investičních partnerství, k větší soudržnosti a srozumitelnosti evropského prostředí pro výzkum a inovace.

  1. Překlenutí rozdílu mezi východem a západem EU

Nový program slibuje více zdrojů na zacelení propasti přetrvávající mezi východní a západní Evropou. Západní část unie totiž nadále dostává převážnou část prostředků na výzkum, zatímco novější členové EU se potýkají s omezenými zdroji. Program Horizon 2020 zavedl tři soutěže, jež měly pomoci zvýšit účast chudších států: by to Teaming (podporující společnou práci chudších a bohatších zemí v plánech na modernizaci výzkumných center v chudší zemi), Twinning (podporující spolupráci bohatších a chudších institucí) a ERA Chairs (financující působení západních vědců na východě EU). Oproti Horizonu bude rozpočet vyšší a účelově vázaný. EK dále slibuje zlepšení fungování svého Policy Support Facility, mechanismu vzájemného hodnocení, který v posledních třech letech poskytl poradenství například Bulharsku nebo Maďarsku.

  1. Vytváření větších a konkurenceschopnějších firem

Jak často uváděl evropský komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas, Evropa nemá dost silných inovátorů. Ačkoli EU přichází s vědeckými objevy, zaostává v tom transformovat je na výrobky, služby, postupy a obchodní modely s tržními dopady, připomíná se v dokumentu. Přestože firmy v EU rostou, nejsou stále dost velké, aby konkurovaly v globálním měřítku - v USA a Asii se nové inovativní firmy rozvíjejí rychleji a z velké většiny přispívají k růstu ekonomiky a tvorbě pracovních míst. Řešením má být loni zřízená Evropská rada pro inovace (EIC), inspirovaná Evropskou radou pro výzkum (ERC). EIC bude řídit tři soutěže, které již běží v Horizonu 2020 - Nástroj pro MSP (SME Instrument), Fast Track to Innovation a FET Open. Více inovátorů a poskytovatelů financí bude moci hodnotit návrhy projektů a poskytnout mladým firmám více poradenství a koučování. Schémata financování budou reorganizována do dvou typů – skromnější granty pro počáteční vysoce rizikovou fázi – pathfinder granty, určené pro firmy a jednotlivce, a větší akcelerační granty na podporu uvádění inovací na trh.

Větší důraz bude také kladen na kombinaci grantů s úvěry a kapitálem. Podle průběžného hodnocení Horizonu 2020 program postrádá vazbu mezi grantovým a úvěrovým financováním. V rámci Horizonu je ročně do rizikového financování investováno prostřednictvím Evropské investiční banky 400 milionů eur, které však směřují jen do malého počtu firem.

  1. Více otevřené vědy

Příští rámcový program se chce vážně zaměřit na otevřený přístup ve vědě. V současné době tuto normu splňují jen asi dvě třetiny vědeckých publikací podpořených z evropských prostředků. V blízké budoucnosti ale má být otevřený přístup obecným pravidlem, i když zůstanou výjimky pro obchodní či osobní údaje. Směrnice budou přímočařejší a v některých výzkumných programech mohou být zavedeny finanční pobídky na podporu otevřené vědy. Otevřená věda také bude znamenat větší důraz na hodnocení návrhů projektů s tím, že vědci budou muset předložit odpovídající plány správy dat.

  1. Větší zahraniční přístup

Dokument dále nastiňuje změnu pravidel zahraniční účasti, podle nichž by se k programu snáze dostaly bohatší nečlenské státy. To má pomoci Velké Británii, která se chce i po odchodu z EU v roce 2019 účastnit výzkumných programů. Mezinárodní spolupráce na výzkumu nabývá na významu. Autoři dokumentu připomínají, že za posledních deset let se podíl EU na světových výdajích na výzkum a vývoj snížil ze čtvrtiny na pětinu, obdobně podíl na vědeckých publikací se zmenšil ze třetiny na pětinu. Z těchto důvodů se v 9. rámcovém programu rozšíří pojetí přidružených států tak, aby zahrnovaly všechny země s excelentními kapacitami ve výzkumu a investicích bez ohledu na to, k jaké části světa patří – zatím jsou totiž za přidružené považovány pouze země zeměpisně blízké Evropě. Bude zachován také přístup pro subjekty ze třetích zemí.

  1. Více občanské vědy

Výzkumné mise plánované pro období 2021-2027 mají být odpovědí na zřejmou potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o vědě a výzkumu. Mise, podobně jako mise Apollo, musí být pro občany jasně srozumitelné a podmanivé. Může jít například o cíl zbavit oceány do roku 2030 plastového odpadu nebo zajistit do roku 2034 přežití tří ze čtyř onkologických pacientů. Právě „válka s rakovinou“, vyhlášená prezidentem Nixonem v roce 1971, je v dokumentu zmíněna jako příklad archetypální výzkumné mise, jež by měla Evropské komisi sloužit jako model.