Horizon Europe se jako jeden z mála programů dočká navýšení rozpočtu

Evropská komise 2. května navrhla vyčlenit pro vědu a výzkum v příštím rámcovém programu částku sto miliard eur. Tato suma zahrnuje jednak 97,6 mld. eur pro 9. rámcový program, který poběží pod názvem Horizon Europe v letech 2021-2027, a 2,4 mld. pro výzkumný jaderný program Euratom. Pro Horizon Europe je to téměř třetinové navýšení oproti současným 77 miliardám pro Horizon 2020. Bez zohlednění inflace se jedná o „pouhých“ 86,6 mld., přesto rozpočet na vědu a výzkum neustále stoupá: V 7. rámcovém programu bylo na tuto oblast vyčleněno 50 miliard a v předchozím programu dokonce jen 16 mld. eur.

 

 

Navržené prostředky pro vědu v rozpočtu EU

Program             Částka (mld. eur)

Horizon Europe     97,6

Euratom                 2,4

ITER                        6,1

InvestEU               15,2

Vojenský výzkum   4,1

Digitalizace             9,2

 

EK předložila členským státům a Evropskému parlamentu požadavek na rozpočet převyšující jeden bilion eur, který odpovídá 1,11% HDP evropské sedmadvacítky. Plánovaný Víceletý finanční rámec bude první bez účasti Velké Británie a zahrnuje škrty 5 a 7% v zemědělském a regionálním rozpočtu, tedy dvou největších unijních programech, ve prospěch financí na výzkum a obranu. Více prostředků bude vyčleněno také na digitální ekonomiku a Erasmus+, který obdrží 30 miliard, tedy dvojnásobek oproti současnému rozpočtu. Podstatného navýšení se dočká vojenský výzkum – zatímco současný pilotní program disponuje devadesáti miliony eur a na období po roce 2021 obdrží 3,5 mld., což EU dostane mezi čtyři největší evropské investory do obranného výzkumu a technologií.

Předseda EK Jean-Claude Juncker uvedl, že panovala všeobecná shoda ohledně navýšení rozpočtu na výzkum, ale celkově bylo vzhledem k plánovanému odchodu Británie obtížnější než v předchozích letech, aby se všichni komisaři na rozpočtu dohodli. Evropský parlament navrhoval vyčlenit na výzkum 120 miliard a někteří lobbisté prosazovali dokonce 160 miliard. Ačkoli komisař pro vědu a výzkum Carlos Moedas byl nakonec označován za jednoho z hlavních vítězů jednání, sám uvedl, že to není výsledek, jaký očekával, ale přesto jej označil za dobrou zprávu pro výzkum a inovace. Evropští úředníci uvítali navýšení pro Horizon Europe stejně jako to, že výzkumné a inovační programy nejsou uzavřeny v jednom programu, ale začleněny do různých oblastí.

Navržená částka přesto převyšuje oficiální návrh, který počítal s 85 miliardami. Docílení větší částky napomohl do velké míry komisař pro rozpočet Günther Oettinger, který se již dříve opakovaně vyslovoval pro nárůst investic do výzkumu. Podle úředníků by celkové prostředky na rozpočet mohly být vyšší, pokud by se k programu mohly připojit bohaté státy jako Švýcarsko, Izrael a Norsko. Také Británie má zájem účastnit se za členský poplatek programu na podporu vědy a výzkumu. Takové rozhodnutí však musí mít jednoznačnou podporu členských zemí a souhlas EP a projednávání bude trvat déle než rok.

Po zveřejnění návrhu se ihned zvedly hlasy v Evropském parlamentu volající po navýšení na navrhovaných 120 miliard. Podobně hovoří i zástupci Asociace evropských univerzit (EUA) a Cechu evropských výzkumných univerzit. Podle nich navýšení není takové, aby umožnilo zvýšit průměrnou míru úspěšnosti projektů, která nyní dosahuje asi 12 procent. V této výši by také nebylo dost prostředků na velké výzkumné mise, které by dle EUA vyžadovaly dvojnásobek. Liga evropských výzkumných univerit (LERU) vyzývá EP a členské státy k dohodě o navýšení rozpočtu na výzkum a inovace. Sto miliard je podle ligy naprostým minimem pro ambiciózní, dobře fungující rámcový program, jež dokázal řešit velké problémy a měl dopady, jak uvedl generální tajemník LERU Kurt Deketelaere. Podle zástupců Science Europe, hájící poskytovatele financí, Evropa nepostrádá excelenci nebo inovační potenciál, ale spíše finance na tři čtvrtiny excelentních projektových návrhů, které žádaly o podporu z Horizonu 2020, ale zůstaly bez ní.

Podle zástupců evropských výzkumných infrastruktur odpovídá navržená částka jejich očekáváním. Očekávají však také, že na výzkum bude alokováno více peněz z jiných programů. Obdobně se vyjádřili představitelé Business Europe. Námitky ani požadavky na navýšení navržené částky na vědu a výzkum naopak neměla například průmyslová asociace European Biopharmaceutical Enterprises a sto miliard pro vědu uvítala také evropská technologická platforma pro udržitelnou chemii SusChem.

Vzhledem k navrhovaným škrtům ze zemědělského a kohezního fondu lze očekávat zdlouhavá jednání, během nichž bude řada europoslanců usilovat o jejich odvrácení. Řada hlasů z EP nicméně vítá zejména zdvojnásobení podpory pro Erasmus+ a vyzdvihována je i celková výše navrhované částky na vědu a výzkum, která je úctyhodná vzhledem k deficitu souvisejícímu s Brexitem a s ním spojenou ztrátou britského příspěvku. Na druhou stranu poslanci EP připomínají, že britští vědci dosud v rámci Horizonu obdrželi 10 miliard eur a pro ně určené příspěvky bude v budoucnu možno rozdělit mezi státy sedmadvacítky. Zástupci univerzit však zároveň doufají v pokračování spolupráce s britskými vědci a v možnost jejich další účasti na výzkumu. Británie by podle nich měla být nadále plně přidružena k programu Horizon Europe a dostávat finanční podporu na výzkum.