Na výzkum umělé inteligence chce EU vydat půldruhé miliardy eur

EU se zabývá umělou inteligencí a související ochranou údajů

Evropská komise plánuje sedmdesátiprocentní navýšení prostředků na výzkum umělé inteligence. Důvodem výrazného navýšení jsou obavy z dominance Spojených států a Číny v této oblasti. Investice do umělé inteligence by se tak v rámci program Horizon měly do roku 2020 zvýšit až na 1,5 mld. eur, které má doplnit částka 2,5 miliardy z již existujících partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti velkých objemů dat a robotiky. Cílem EK je, aby soukromé i veřejné investice do umělé inteligence dosáhly do roku 2020 alespoň 20 mld. eur. Důvodem je i obava z odlivu mozků. Americkému a čínskému soupeři se již podařilo získat do svých rukou několik špičkových evropských startupů. Čína přitom usiluje o to předstihnout do roku USA a stát se v umělé inteligenci světovým lídrem.

Investice do rozvoje umělé inteligence ze soukromých zdrojů dosáhly v EU v roce 2016 částky mezi 2,4 až 3,2 mld. eur, zatímco v Číně to bylo v přepočtu téměř 10 mld. a v USA 18 mld. eur. Evropa proto usiluje o rozvoj investic do umělé inteligence. Francouzský prezident Macron přislíbil v březnu vydat na umělou inteligenci do roku 2022 půldruhé miliardy eur z veřejných zdrojů s cílem vytvořit z Francie startupovou zemi.

Evropský komisař pro vědu a výzkum Carlos Moedas spolu s dalšími třemi komisaři představil plán Bruselu, podle něhož by měly startupy zvážit využití některých veřejných údajů jako základu nových aplikací umělé inteligence. EK rovněž zváží úpravu legislativy tak, aby byla veřejná data otevřenějšímu opětovnému využívání. Do konce letošního roku budou představeny také etické směrnice pro rozvoj umělé inteligence. Umělou inteligencí a jejími dopady na společnost se bude zabývat skupina odborníků z prostředí byznysu, vysokých škol a občanské společnosti.

Umělá inteligence bude brzy všudypřítomná, může také způsobovat úbytek pracovních míst, avšak na technologie by se podle evropských úředníků nemělo pohlížet jako na existenční hrozbu. “Roboti nikdy nebudou lidmi a nikdy nebudou chytřejší než oni,” uvedla komisařka pro průmysl Elżbieta Bieńkowska. Ani nejvyspělejší roboti podle ní nezískají právní status lidské osobnosti, i když takový návrh loni v Evropském parlamentu padl.

S rozvojem umělé inteligence také souvisí nutnost uvést do rovnováhy soukromí dat s jejich sdílením. Evropu lze označit za vedoucí sílu v oblasti etiky nakládání s údaji, a právě proto hrozí, že ztratí tempo za ostatními. Právě silná kultura ochrany osobních údajů Evropu znevýhodňuje zejména oproti Číně. Umělá inteligence je přitom oblastí, kterou si EU nemůže dovolit ztratit, jak uvedl hlavní ekonom a viceprezident firmy Amazon Pat Bajari. Jeho společnost nyní otevírá výzkumné centrum v univerzitním městě Tübingenu a pro příštích pět let počítá se stočlenným týmem inženýrů, který má doplnit zatím omezenou zásobu talentů. Na semináři, který se v dubnu konal v Bruselu, jasně zaznělo, že EU v rozvoji umělé inteligence nemůže aspirovat na první či druhé místo, jak vyplývá i z uvedené výše investic v USA a Číně. Evropa je oproti Číně znevýhodněna například zpřísněním pravidel přístupu k údajům pro algoritmy strojového učení, neboť v Asii se s údaji pracuje snáze. V Evropě jsou obavy spojené se shromažďováním osobních údajů zakořeněné. Jak uvedl digitální poradce Evropského centra politických strategií (EPSC) Mario Mariniello, 93% čínských zákazníků je ochotno sdílet s výrobci lokalizační údaje, v Německu je to pouze 65% lidí a ve Francii je naopak 70% lidí opatrných ohledně shromažďování informací při používání internetových vyhledávačů (podle údajů Digital Economy Association z prosince 2017). Po odhalení praktik britské firmy Cambridge Analytica, která zneužila údaje milionů uživatelů Facebooku k politickým účelům, lze v Evropě očekávat, že veřejnost bude v poskytování osobních údajů ještě obezřetnější a kromě větší regulace sociálních médií patrně dojde i na právní úpravu týkající se fungování velkých internetových firem.

Čína se mezitím může stát mocností č. 1. – její vědci publikují více prací o hlubokém učení (jedné z forem strojového učení, využívající neuronové sítě, jejichž fungování je volně založené na fungování lidského mozku a které se učí pomocí konkrétních cvičení a zpětné vazby) než kdokoli jiný, v zemi panují slabá pravidla na ochranu údajů a počínání státu v této oblasti obecně je z našeho pohledu neuspokojivé a je zřejmé, že takový model Evropa následovat nemůže – ať se jedná o monitorování občanů nebo například systém hromadného rozpoznávání obličejů. S nových nařízení o ochraně osobních údajů ( GDPR) se Evropa ubírá opačným směrem. Také USA směřují k přísnějším zákonům na ochranu soukromí údajů.

Nejde jen o ochranu osobních údajů. Pokud chce Evropa hrát prim v etickém využívání dat a přitom nezaostávat v rozvoji umělé inteligence, musí vyzkoušet a zdokonalit řadu dalších věcí. Mariniello připomněl, že v této oblasti neexistuje jednotný trh, správná infrastruktura ani kapitálové toky. Můžeme mít excelentní výzkum, ale u umělé inteligence chybí přímá obchodní návratnost. V EU také nefungují skutečně velké firmy typu Facebooku nebo čínského gigantu Tescent a řadu jejích špičkových startupů získaly mimoevropské firmy: například Google odkoupil v roce 2014 britskou společnost DeepMind a Microsoft loni získal také britskou firmu SwiftKey.

Umělou inteligencí se bude zabývat také The World´s Leading AI Summit ve dnech 10.- 11. října 2018 v Amsterdamu. Na akci vystoupí řečníci z firem jako Apple, Facebook, Amazon, Alibaba, Tencent, Google, Intel, NASA, Uber, IBM Watson a další. Prezentace se budou věnovat průlomům ve vědě a byznysu, hlubokému a strojovému učení, proběhnou technologické workshopy a další.

Ve vzdělávání týkajícím se umělé inteligence na všech úrovních od bakalářského po doktorské studium má dlouhou tradici Nizozemí. Letos 26. dubna bylo v amsterdamském vědeckém parku otevřeno Inovační centrum pro umělou inteligenci (ICAI), jehož cílem bude přitahovat, řídit a udržovat špičkové talenty a spojovat je s byznysem. Centrum bude zaměřeno na společný vývoj technologií umělé inteligence spoluprací průmyslových laboratoří se soukromým a státním sektorem a vědeckými ústavy. Vznik pracoviště iniciovala Amsterdamská univerzita spolu s Vrije Universiteit Amsterdam a zástupci soukromého i veřejného sektoru. Organizace stojí na víceletých partnerstvích akademiků a průmyslu a cílem je rozvoj technologií a podpora talentů.