Změny v klíčových technologiích pro 9. rámcový program

EK navrhuje rozšířit KET o umělou inteligenci a digitální bezpečnost a propojenost

V souvislosti s přípravami 9. rámcového programu se Evropská komise rozhodla rozšířit seznam klíčových technologií (Key Enabling Technologies - KET) a částečně změnit dosavadní KET v souvislosti se zaměřením příštího programu pro podporu výzkumu a inovací. Navržené změny jsou zahrnuty ve zprávě s názvem Re-finding Industry - High-Level Strategy Group on Industrial Technologies.

KET byly pro unijní průmyslovou politiku prioritou od roku 2009. Tehdy byly označovány za technologie vyžadující vysokou úroveň znalostí, spojovaní s vysoce intenzivním výzkumem a vývojem, vysokými kapitálovými výdaji a zaměstnáváním vysoce kvalifikovaných pracovních sil, umožňující inovace postupů, výrobků a služeb, multidisciplinární, procházející napříč různými technickými obory a s tendencí ke konvergenci a integraci. V roce 2009 bylo pojmenováno šest klíčových technologií:

  • pokročilé výrobní technologie
  • pokročilé materiály
  • nanotechnologie
  • mikroelektronika a nanoelektronika
  • nanotechnologie
  • průmyslová biotechnologie a fotonika.

Koncepce KET byla užitečná při politickém rozhodování a plánování současného Víceletého finančního rámce pro léta 2014-2020. Na výčtu KET z roku 2009 byla založena i programová struktura a technologický rozsah části programu Horizon 2020 „Vedoucí postavení v průmyslových technologiích“. KET byly prioritou také pro strukturální fondy. Pro patnáct členských států EU byla jedna či více KET prioritou inteligentní specializace.

Širší souvislosti příští generace klíčových a vznikajících technologií - KET 4.0

Vzhledem k širším ekonomickým a společenským změnám, jaké představuje rychlé stárnutí populace, pomalejší růst produktivity práce, rostoucí nerovnosti, nezaměstnanost a klimatické změny, stojí evropský průmysl před třemi hlavními problémy – výroba bude stále více vyžadovat odborné znalosti, s čímž úzce souvisí digitalizace. Dalším faktorem je globalizace, přesněji konkurence řady vznikajících tržních ekonomik, zejména Číny.

Zatímco v historii hodnoty vycházely z faktorů jako půda a práce, v průmyslové společnosti to byl kapitál a práce a ve znalostní společnosti se tyto klasické výrobní faktory rozšiřují o znalosti, které se v současnosti staly tím nejdůležitějším zdrojem, který na rozdíl od ostatních faktorů narůstá, je-li sdílen více lidmi. Navíc poznatky jsou nyní vytvářeny a šířeny mnohem rychleji než kdy dříve díky digitálním technologiím. Nástup znalostní společnosti je tak urychlován digitalizací mnoha stránek hospodářství a společnosti. „Digitální revoluce“ je svým rozsahem a dopady srovnatelná s průmyslovou revolucí před dvěma sty lety. Pokrok v digitálních technologiích spolu s dalšími klíčovými technologiemi mění způsob, jakým je navrhována, generována, komercionalizována a produkována hodnota výrobků a služeb. Internet věcí, 5G, cloudové aplikace, analýza dat a robotika mění výrobky, postupy a vzory průmyslové specializace. Tyto změny vyžadují novou politiku co se týče infrastruktury, výzkumu, vývoje, průmyslových hodnotových řetězců, školství, předpisů a norem, ochrany údajů a společného vytváření.

Současná revoluce průmyslové výroby – Průmysl 4.0 – vychází ze souběhu rychle se rozvíjejících technologií, ať již digitálních (3D tisk, internet věcí, vyspělá robotika), nových materiálů (biologické a nanomateriály) a nových postupů (např. výroba založená na datech, umělá inteligence a syntetická biologie). V řadě z nich je Evropa na předním místě nebo ji lze dokonce označit za světového lídra – to se týká zejména umělé inteligence, digitální bezpečnosti a konektivity. Právě tyto technologie označila Čína v roce 2015 za strategické technologie ve své strategii Made in China, obdobně Jižní Korea v rámci iniciativy 1,5 mld. USD a také Spojené státy v rámci strategického programu National Science Foundation.

Řada prognostických studií uvádí, že současných šest klíčových technologií patří k těm, které v příštích deseti až patnácti letech nejpravděpodobněji nějakým způsobem naruší či pozmění ekonomiku a společnost. OECD označila čtyřicet klíčových a vznikajících technologií, jež mohou vyřešit závažné problémy světa jako stárnutí obyvatel, klimatické změny, ubývání přírodních zdrojů atd., přičemž šest KET pojmenovaných v roce 2009 je na tomto seznamu na předních místech. Obdobné jsou závěry studií Evropské komise a KET Observatory.

Konkurenceschopnost EU spočívá ve schopnosti vytvářet vzdělanou, soudržnou, zdravou a bezpečnou společnost. Klíčové technologie přitom mají přispívat ke zlepšování života lidí, boji s chudobou a nerovnostmi. Proto autoři studie Re-finding Industry (strategická skupina EK na vysoké úrovni pro průmyslové technologie) navrhují širší definici KET na základě čtyř kritérií – dopad, relevance, klíčová kapacita a uschopňující moc (enabling power). Autoři studie připomínají i další přínosy KET: přispívají ke zdraví a bezpečnosti lidí, zajišťují vedoucí místo EU coby lídra, podporují udržitelný rozvoj, zajišťují propojení a komunikaci mezi systémy a jednotlivci, umožňují přinášení nových poznatků a celosvětové excelence atd. To vše znamená také ekonomický růst. KET jsou přitom užitečné také v podpoře oběhové ekonomiky a zeleného růstu.

Na základě těchto skutečností autoři doporučují

- potvrdit význam stávajících šesti typů KET, kdy čtyři z nich by měly být sloučeny do dvou širších kategorií: 1) materiály a nanotechnologie a 2) fotonika, mikroelektronika a nonoelektronika

- kategorii biotechnologií rozšířit na technologie přírodních věd

- přidat dvě nové oblasti: umělou inteligenci a digitální bezpečnost a propojenost

Autoři dodávají, že se správnou mírou ambicí získávat nové dovednosti, s finanční podporou, jednotným trhem a sociálním dialogem mohou nové KET přispívat k růstu, vytváření pracovních míst a k demokracii. Pokud se EU zaměří na inkluzivní a udržitelný růst, může se dle nich stát nejlepším místem pro život, studium a práci.

Více informací o KET naleznete ZDE.