Spuštěny stránky Projects for Policy týkající se změn v průmyslu, energetice a ekonomice

Evropská komise v polovině března spustila internetové stránky Projects for Policy (P4P), jejichž cílem je využít výsledky výzkumných a inovačních projektů při vytváření politiky. Jak EK na stránkách uvádí, výzkumné a inovační projekty podporované v evropských rámcových programech přinášejí neocenitelné výsledky, které nacházejí využití v ekonomice a společnosti, tvoří základ dalšího výzkumu nebo dalšího vývoje produktů a služeb. Výsledky projektů jsou ale také výborným nástrojem pro politiky, neboť mohou sloužit jako podklady pro tvorbu politiky, ukazovat na mezery nebo překážky ve stávajících politických rámcích a přístupech, a pomáhat vytvářet nové příležitostí a inovativní činnosti a formovat politiku v Evropě a jinde ve světě.

EK určila, které politické oblasti si zaslouží zvláštní pozornost, a analyzovala poznatky vycházející z výzkumných a inovačních programů. Cílem je vypracovat pro tyto oblasti doporučení, která jsou zpracována do souborů zpráv a mají přispět k procesu vytváření politiky s velkými dopady. Uvedené výsledky jsou využívány pro ekonomické a společenské aktivity, slouží jako základ dalšího výzkumu anebo k vývoji lepších a zdokonalených výrobků a služeb.

K dispozici jsou následující tématické zprávy, které mají sloužit partnerům a zainteresovaným subjektům. Zprávy budou pravidelně aktualizovány. U každého tématu jsou kromě celé zprávy k dispozici klíčová sdělení, přehled projektů použitých pro analýzu, a dále vztah daného tématu k otázce pracovních míst, růstu a investic, energetické unie, klimatu a oběhové ekonomiky.

*        Cesty k udržitelnému průmyslu – energetické úspory a snižování CO₂: zejména zpracovatelský průmysl je velmi náročný na zdroje. Vzhledem k boji s klimatickými změnami je třeba odstoupit od fosilních zdrojů. Ačkoli toto odvětví zaměstnává 7 milionů lidí a jeho roční obrat činí 2 000 mld. eur, je třeba se zaměřit na vysoce konkurenceschopný průmysl, který by byl zároveň čistý a udržitelný. Tomu napomohlo i 560 výzkumných a inovačních projektů EU, které v období let 2007- 2015 vyvinuly a následně uplatnily ekologičtější technologie. Byl stanoven cíl snížit do roku 2050 objem skleníkových plynů o 80 – 90 %.

Doporučení pro politiky: podporovat demonstrační projekty a zlepšit přístup k financím, zavést standardizované ukazatele a podporovat financování výzkumu a inovací a rozhodování v jejich prospěch. Je také třeba rozšířit rozsah energetických auditů a budování kapacit auditorů za účelem zavádění špičkových energeticky šetrných technologií.

*        4. průmyslová revoluce – využít příležitosti a zmírnit rizika: je třeba využít potenciál Průmyslu 4.0, který představuje zejména flexibilita pracovních sil a firem a jejich produktivita. Nese s sebou ale i rizika v oblasti trhu práce, konkurenceschopnosti a společnosti. Je třeba se zaměřit a odstraňování mezer v dovednostech a vzdělávání, aby mohly být zaváděny nové technologie a obchodní modely. EU podpořila třicet specializovaných projektů, které dokázaly identifikovat potřebné znalosti a kompetence, vývoj nových pracovních profilů, vzdělávacích a školících metod a nové způsoby organizace práce. Dále byly identifikovány nové obchodní modely a překážky ve vývoji a zavádění nových technologií.

Doporučení pro politiky: zvýšit povědomí a pochopení možností a rizik spojených s Průmyslem 4.0, podporovat nové metody výuky a celoživotní vzdělávání ve výrobním sektoru, ustanovit Evropskou radu výrobních dovedností, podporovat vazby a synergie mezi odpovídajícími politickými kroky (jako např. European Sectoral Blueprint Initiative on Skills), řešit problém regulačních překážek (řízením a praktickými příklady).

*        Baterie – silniční doprava se na emisích skleníkových plynů podílí asi z 20%. Kolem 40% elektřiny v Evropě pochází z fosilních zdrojů. Elektromobily přispějí k čistší dopravě a sníží tak znečištění ovzduší. Sníží se závislost Evropy na dovozu ropy. Budou však zapotřebí výkonné a finančně dostupné baterie na dobíjení elektrovozidel. Obnovitelné zdroje energie hrají v dosahování udržitelnosti klíčovou roli, ale bude nutné najít nové způsoby uchovávání energie a také začlenění výroby obnovitelné energie do tržního prostředí. V letech 2007-2015 vydala EU na nová a lepší řešení bateriových technologií kolem 375 milionů eur. Celkem 135 projektů, podpořených v rámci 7. rámcového programu a Horizonu 2020, vedlo k vývoji nové generace elektrických baterií, zlepšení kvality ovzduší, snížení závislosti na ropě a zajištění stabilnějších dodávek energie, a také k vytvoření nových pracovních míst a firem v dopravě, energetice a výrobě baterií.

Doporučení pro politiky: vytvořit společnou infrastrukturu pro rychlé dobíjení elektromobilů, vypracovat normy pro posuzování výkonu a bezpečnosti baterií, zasadit se o recyklaci a opětovné využití baterií pro další účely, sladit systém dobíjení baterií a plateb za něj, podporovat evropskou výrobu baterií, podporovat výzkum nových materiálů a chemikálií pro výrobu baterií, podporovat přechod k obnovitelné energetice.

*        Modrá ekonomika (využívání moří a oceánů) – mořské zdroje se na ekonomice obecně podílejí pouze z 5 %. S očekáváným nárůstem světové populace na 9 miliard v roce 2050 bude nutné zajistit udržitelné využívání moří a oceánů jako zdroje potravin. Prostředí moří a pobřeží čelí problémům znečištění a nadměrného rybolovu. Správa a výzkum moří vyžaduje společný mezinárodní postup; udržitelný management nemohou státy vést samostatně. EU přitom disponuje největším mořským územím na světě, z něhož 20 mil. km² tvoří výlučná ekonomická zóna, která představuje příležitost pro růst a pracovní místa. Modrá ekonomika může přinést 5,4 mil. pracovních míst a nejméně 500 mld. eur přidané hodnoty ročně. V rámci 7. RP a Horizonu bylo investováno přibližně 3,4 mld. eur na více než 1 200 projektů zaměřených na mořskou a námořní politiku, výrobu pobřežní energie ("offshore energy") a energie z mořských vln, ekologickou ochranu moří, bezpečnost potravin, sledování moří a oceánů, „modré“ biotechnologie, léky, alternativní zdroje bílkovin z mořských zdrojů atd.

Doporučení pro politiky: využít a střežit potenciál Atlantického oceánu společným výzkumem a inovacemi s mezinárodními partnery, zavést přístup oběhové ekonomiky a strategii využívání plastů, která sníží množství plastového odpadu v mořích včetně mikroplastů, zavést genetické sledování poskytující informace o původu a bezpečnosti mořských plodů a umožňující detekovat ilegální rybolov, vytvořit dobře integrovaný a výkonný globální systém sledování oceánů ze zdokonalenými možnostmi předpovědí, zajistit vyhledatelnost a interoperabilitu shromážděných údajů a otevřený přístup k nim.

*        Vzácná onemocnění – existuje pět až osm tisíc druhů vzácných onemocnění, jimiž jen v EU trpí odhadem 27 – 36 mil. osob. Jejich výzkum a léčbu usnadní sdílení údajů a mezinárodní či celosvětová spolupráce vzhledem k tomu, že pacienti jsou roztroušeni v menším počtu po celém světě. Je zapotřebí spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a nemocnicemi. V letech 2007-2015 bylo na výzkum těchto nemocí vynaloženo 870 mil. eur, které podpořily 164 takto zaměřených projektů.

Doporučení pro politiky: podporovat v rámci EU integraci a sítě výzkumných, pacientských a zdravotních organizací, přizpůsobit implementaci regulatorních požadavků klinickým zkouškám vzácných nemocí, podporovat hodnocení, normy a důkazy týkající se zdravotních technologií, podporovat právně a technicky silné smlouvy pro sbírání a výměnu údajů z oblasti zdraví a genetiky. Celosvětově spolupracovat v rámci IRDiRC (konsorcia agentur financujících výzkum vzácných onemocnění a dalších subjektů) s cílem urychlit výzkum a zlepšit život pacientů trpících vzácnými nemocemi.