Předseda EK Juncker chce v příštím desetiletí zdvojnásobit výdaje na výzkum

Rozpočet na výzkum a vývoj by měl dosáhnout 160 mld. eur. Stanoveny rozpočtové priority

EU by měla usilovat o to, aby se v příštím sedmiletém programu pro výzkum výdaje na tuto oblast zvýšily ze současných 77 mld. na 160 mld. eur. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera by se tak unie stala jednou z vůdčích sil ve výzkumu a inovacích v celosvětovém měřítku. Uvedl to ve svém projevu v Evropském parlamentu 14. března. Evropská komise již dříve zmínila záměr ušetřit v příštím víceletém finančním rámci podporu výzkumu i program studentské výměny Erasmus od výdajových škrtů.

Juncker se na téma výzkumu málokdy veřejně vyjadřuje. Při zahájení jednání o rozpočtu letos v lednu vůbec nezmínil výzkum jako jednu z budoucích priorit. Nyní přichází s ambiciózním plánem značně převyšujícím částku navrhovanou Evropským parlamentem, který pro 9. rámcový program navrhuje rozpočet 120 mld. eur. Juncker argumentuje dopady zvýšení rozpočtu: bude-li dosahovat 120 mld., do roku 2040 díky tomu vznikne 420 tisíc nových pracovních míst a HDP se zvýší o 0,3 procenta. Zvýšení o dalších 40 miliard by znamenalo dokonce 650 tisíc nových míst a zvýšení HDP o půl procenta. Vzhledem k chystanému odchodu Velké Británie, který bude znamenat mimo jiné ztrátu 12 mld. ročně, však Junckerův návrh může zůstat jen na papíře.

Rozpočtové priority

Evropský parlament v polovině března přijal návrh směrnic pro unijní rozpočet pro rok 2019. Stanovenými prioritami rozpočtu má být růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, řešení změn klimatu, obnovitelná energie a migrace. Evropský parlament považuje za důležitý stimulant růstu a vytváření nových pracovních míst také program Horizon 2020 a budoucí 9. rámcový program, a proto považuje za nezbytné více investovat do podpory vědy a výzkumu. V tomto ohledu je vyzvednuta úloha malých a středních podniků (MSP), kterým musí být poskytnuto prostředí pro inovace, výzkum a investice. MSP jsou označeny za páteř evropského hospodářství s tím, že budou mít nadále rozhodující roli a proto by také programu COSME měly být přiděleny větší prostředky. Vzhledem k problému zaměstnávání mladých lidí je podle EP důležité i posilování Erasmu+ a Youth Employment Initiative.

EP příznivě hodnotí prodloužení působnosti Evropského fondu strategických investic (EFSI), jehož navýšený garanční fond hraje klíčovou roli v odstraňování investiční mezery v EU. Zde je zmíněn fakt, že garanční fond je zčásti financován na úkor Horizonu a programu Connecting Europe Facility. EP v této souvislosti zdůrazňuje, že všechny nové iniciativy musí být financovány z nových zdrojů, nikoli dodatečným přerozdělováním prostředků určených na dlouhodobé programy podpory. V příštím roce by měl EFSI pokročit v záležitosti lepšího geografického pokrytí tak, aby všechny regiony mohly rovným dílem těžit z navýšení rozpočtu. EP vyzývá členské státy k provádění strukturálních reforem, jež by zlepšily investiční prostředí a zvýšily místní kapacity pro úspěšnou implementaci podpory EFSI ve všech regionech. Komplexní návrh rozpočtu na léta 2021-2028 představí Evropská komise v květnu a následovat budou jednání Evropské rady a parlamentu.

Postoj koalice univerzit k rozpočtu

K navýšení rozpočtu na vědu a výzkum na 160 mld. od roku 2021 se 21. března v otevřeném dopise vyslovila také široká koalice evropských univerzit. Zdvojnásobení výdajů by dle jejich zástupců Evropě zajistilo postavení globálního lídra v energetice, výrobě baterií, výstavbě inteligentních budov, výrobě autonomních vozidel, boji s infekčními nemocemi nebo v oběhové ekonomice. Koalici představuje třináct lobbistických skupin četně Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU), Asociace evropských univerzit (EUA), Cechu evropských univerzit a organizace CESAER. Ačkoli rozpočet Horizonu ve výši 77 mld. eur je historicky nejvyšší, podle koalice je výzkum stále podfinancován. Jak připomíná, v některých částech Horizonu obdrží podporu jen jeden z pěti kvalitních projektů. Silný unijní rozpočet ale nemá nahrazovat investice samotných členských států do výzkumu.

Ve snaze o navýšení rozpočtu EU Juncker spolu s komisařem pro rozpočet Güntherem Oettingerem v lednu společně vyzvali 27 evropských států ke zvýšení příspěvků členských států z 1 na 1,1% HDP. Shodli se také na potřebě upřednostňovat vyšší výdaje v oblastech s vyšší evropskou přidanou hodnotou na úkor kohezního a zemědělského rozpočtu. Oettinger navrhl snížit kohezní rozpočet o 5 až 10 procent a novým finančním zdrojem by podle něj mohla být daň z dovozu plastů. Dalším zdrojem financí by mohla být připravovaná daň z digitálních služeb.

Některé státy jsou skutečně připraveny přispět do unijního rozpočtu více na priority jako je vzdělání, výzkum, inovace, obrana, migrace a bezpečnost. Všichni členové ale musí být přesvědčeni o nutnosti snížit prostředky na soudržnost a zemědělství V této věci může pomoci Asociace evropských univerzit, která chce pomocí své sítě asociací národních univerzit přesvědčit skeptické státy o tom, že oblasti s vyšší přidanou hodnotou vyžadují více financí, a to se týká i výzkumu a inovací. EUA doufá, že jejich snaha vyústí ve výrazné navýšení rozpočtu.