Jak překlenout rozdíly ve výzkumu a vývoji mezi východem a západem EU

Novější členové EU by měli investovat do výzkumných infrastruktur

Univerzity ze střední a východní Evropy se nebojí soutěžit o podporu svých projektů z programu Horizon 2020, ale dohánět západní konkurenty je dlouhodobý proces. I když grantová podpora pomáhá, jsou naléhavě zapotřebí také kapitálové investice do nových výzkumných infrastruktur.

Údaje v publikaci vydané koncem roku 2017 Evropskou komisí ukazují, že míra úspěšnosti projektových návrhů podaných žadateli ze střední a východní Evropy do programu H2020 se přibližuje k míře úspěšnosti západoevropských žadatelů. Ale granty nejsou všechno a strukturální problémy brání novějším členům EU v rychlejším vývoji. Vědci nevyužijí plně svůj potenciál, pokud jejich vlády nezvýší investice do základních výzkumných infrastruktur a nepřilákají více vědeckých pracovníků. V roce 2016 činila míra úspěšnosti podaných projektových návrhů 12 až 16% v případě Polska, Maďarska a Rumunska a 19% v případě České republiky. To je srovnatelné se Španělskem či Itálií se 14, resp. 17% schválenými projekty. To je však stále velmi málo. Celoevropský průměr činí 14,8%. Až 60% všech žádostí pochází z Británie, Německa, Francie, Itálie a Španělska. Východoevropské státy ale celkově podávají málo návrhů. Po ekonomické krizi z let 2008-2009 usilovaly především o vyrovnaný rozpočet a vyrovnání zahraničního zadlužení. Nyní se snaží soustředit na investice do výzkumu a inovací a totéž očekávají od soukromého sektoru. V Maďarsku panuje snaha o to, aby vědci spojili síly s firmami a zařadili zemi mezi prosperující státy. Namísto „vyrobeno v Maďarsku“ se razí heslo „vynalezeno v Maďarsku“. Ale tato země i její sousedi jsou stále vzdáleni od cíle vynakládat na výzkum a vývoj 3% HDP, protože ačkoli je to jedna z priorit, není jediná. Maďarsko hodlá oněch 3% dosáhnout až během příštího desetiletí, protože rozpočet na výzkum a vývoj nelze zvyšovat příliš rychle. Také soukromé firmy nemají na tolik prostředků výdaje na výzkum. Ke zvýšení rozpočtu vyzývají i vysoké školy. V Bulharsku došlo v podpoře výzkumu ke škrtům a zpomalení v tomto směru nastalo i v Rumunsku. V Polsku je vláda vyšším výdajům na výzkum nakloněna, ale zatím to není možné vzhledem k rozpočtovému schodku.

Propast mezi podporou vědy a výzkumu mezi novějšími a staršími členy EU by mohl pomoci vyřešit připravovaný 9. rámcový program pro léta 2021-2027. Východoevropské státy vyjádřily počátkem loňského prosince svůj zájem o to, aby výzkumné organizace a malé a střední podniky ze zemí se slabším výkonem byly více zapojeny do 9. rámcového programu, čímž by došlo k překonání inovačních rozdílů v Evropě. Nechtějí však dělat kompromisy co se týče kritérií vědecké excelence. Brusel a celá EU tak stojí před výzvou, jak najít správný způsob a vybudovat vyrovnanější systém podpory výzkumu a inovací. Jedním z cílů je zatraktivnit vysoké školy pro vědce z ostatních členských zemí.

Nutnost investovat do výzkumných infrastruktur

Země jako Maďarsko, Polsko nebo Rumunsko jen sotva zlepší svůj výkon v 9. rámcovém programu oproti současnému výkonu v rámci H2020, pokud nevyřeší závažné strukturální nedostatky. Musí totiž více investovat do výzkumných infrastruktur. Snaha přilákat talentované vědce má jen krátkodobé výsledky. Vysoké školy se snaží vytvářet prostředí, které si cení vědecké práce a kde jsou výzkumná zařízení srovnatelná s těmi v bohatších státech. Investice do výzkumných infrastruktur také mohou přimět více vědců k návratu ze zahraničních stáží do svých zemí. Také platy musí být na úrovni těch západoevropských. Soutěže o evropské granty na výzkum jsou globální, a globální by tedy měly být i platy výzkumných pracovníků. V Rumunsku jde velká část rozpočtu vysokých škol na mzdy vyučujících a jen málo zbyde na výzkum a související činnosti. Zatímco na západě mohou školy pro úspěšné výzkumné skupiny vyčlenit zvláštní prostředky, ve východní Evropě existují spíše snahy využít prostředky z evropských grantů i na financování jiných projektů a činností.

Mnoho východoevropských žadatelů o grant Evropské rady pro výzkum (ERC) má zájem vést svůj výzkum na západních univerzitách. Není to proto, že by v jejich zemi nebyla excelentní věda, ale je to záležitost úrovně výzkumné infrastruktury. Východoevropské univerzity se zároveň snaží zvýšit svou přitažlivost pro zahraniční studenty a vědce a podporovat výzkumnou spolupráci se sousedními státy, namísto které většina vědců z tohoto regionu spatřuje lepší příležitost v teamingu s partnery například z Británie či USA ve snaze o lepší finanční podporu svého projektu a přístupu k lepším výzkumným infrastrukturám, přestože by možná byla vhodnější spolupráce s lokálními partnery a sdílení zdrojů se sousedy. Práce na projektu v regionu střední a východní Evropy přitom může být méně nákladná než na západě.

Při zdokonalování výzkumných infrastruktur a vytváření kritického množství zkušených výzkumných pracovníků se nelze spoléhat pouze na Horizon 2020. Je třeba také navyšovat státní rozpočet na výzkum a vývoj a využívat další zdroje jako jsou Strukturální fondy. Dobrým příkladem využití ESIF je například laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které má partnerská pracoviště v Maďarsku a Rumunsku. Problémem Strukturálních fondů je značná administrativní zátěž. I přes snahy o zjednodušení je prováděna striktní evaluace a monitoring, které zkrátka znamenají více papírování.