Lékařské a pacientské organizace varují, že Brexit může ohrozit přístup k celoevropským klinickým zkouškám

V souvislosti s plánovaným odchodem Velké Británie z EU vyvstávají mimo jiné tyto otázky:

• Bude Británii umožněno plně se účastnit evropských programů a spolupráce ve vědě a výzkumu a bude moci dostávat a naopak poskytovat unii finanční prostředky na tuto činnost?

• Budou moci osoby zapojené do lékařského výzkumu, ať již půjde o lékařské odborníky, technický personál nebo pacienty, moci volně cestovat a pracovat v EU tak jako doposud?

• Budou moci pacienti jak v EU, tak v Británii, moci využívat výsledků celoevropských klinických zkoušek? A budou moci britští pacienti využívat nové léky a léčebné postupy stejně rychle, nebudou-li britské předpisy plně v souladu s těmi, jimiž EU upravuje lékařský výzkum, léky a zdravotnické prostředky?

Zdravotnické a pacientské organizace v Británii varují, že tamní pacienti mohou doplatit na fakt, že po odchodu své země z EU se nebudou moci účastnit celoevropských klinických zkoušek nových léků. K této otázce vyšla zpráva  Brexit Health Alliance pod názvem The impact of Brexit: Patient access to medical research. Pokud se Británie s unií nedohodnou na pokračování spolupráce, může to ohrozit přeshraniční projekty.

Hlavní body zveřejněné zprávy jsou tyto:

• Je nutné, aby britští vědci nadále mohli dostávat finanční podporu z EU, spolupracovat s kolegy z členských států a podílet se na celoevropských studiích. Zde se připomíná důležitá skutečnost, že Británie je mimo jiné centrem evropského výzkumu lidského genomu. Odliv výzkumných pracovníků z EU by omezil i tuto oblast. Je nutné zajistit, aby studenti ze zemí EU měli možnost stipendia na britských světově konkurenceschopných univerzitách a umožnit jim i další vzdělávání.

• Aliance ve své zprávě vyzývá k přímočarému a přívětivému migračnímu systému, jež by měla země po odchodu z EU mít.
• Aliance dále vyzývá k pokračování účasti v Evropských referenčních sítích pro vzácná a komplexní onemocnění.
• Vyslovuje se pro co nejintenzivnější spolupráci v lékařském výzkumu i v oblasti předpisů týkajících se léků a zdravotnických prostředků. Podle autorů je třeba hledat pragmatické řešení, jež by Británii umožnilo spolupracovat s regulačními subjekty a sdílenými infrastrukturami. Pokud by Británie nemohla nadále nabírat evropské pacienty, bylo by to v neprospěch pacientů po celé Evropě a poškodilo by to jak britskou, tak evropskou vědu. Protože pacientů se vzácnými nemocemi je v každé zemi EU pochopitelně velmi málo, jediným řešením, jak je v dostatečném počtu shromáždit za účelem provádění klinických zkoušek, je provádět zkoušky na přeshraniční úrovni.
• Dalším požadavkem je, aby Británie měla nadále slovo v regulačních subjektech jako je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a mohla být činná ve sdílených infrastrukturách, jakými je například portál a databáze klinických zkoušek.
• Je zde i riziko přerušení dodávky léků do Británie.

Zpráva Brexit Health Alliance přichází po studii Wellcome Trustu, podle níž by Británie měla být součástí 9. rámcového programu pro vědu a výzkum a měla by být připravena přispívat po svém odchodu z EU na evropské výzkumné programy více, než kolik vynakládá nyní coby členská země. Mezi členy aliance patří Konfederace Národní zdravotní služby (NHS), poskytovatelé Národní zdravotní služby, Asociace Bioindustry a Akademie královských lékařských škol, firmy, výzkumné organizace a sdružení pacientů. Jejím posláním je zajistit zachování jejich zájmů v rámci vyjednávání o odchodu země z EU, tj. aby při jednáních nebyl opomenut význam lékařského výzkumu, přístup k technologiím a léčba pacientů. Kromě podpory maximální možné spolupráce na poli výzkumu a inovací je jejím cílem zajišťovat soulad předpisů ve prospěch pacientů a veřejného zdraví, zachování reciproční lékařské péče a podporovat závazek silného financování zdravotnictví.

Britská premiérka Therese Mayová přednesla v pátek 2. března projev, v němž nastínila plány a představy o dalších vztazích Británie a EU po odchodu její země z unie. Jak uvedla, její země se bude snažit vyjednat co nejhlubší a nejširší partnerství se zbytkem Evropy.

Během příprav na druhé kolo vyjednávání o odchodu z EU Británie potvrdila, že chce zůstat součástí rámcových programů, členem odborných úřadů a také do nich finančně přispívat. Mayová ve svém posledním projevu uvedla, že bude usilovat o rozsáhlou smlouvu, jež by tyto body zajistila. Mělo by jít o britsko-evropský pakt o vědě a inovacích, který by usnadnil výměnu poznatků i výzkumných pracovníků.

Mayová se rovněž vyslovila pro přidružené členství agentur jako například Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropský chemický úřad nebo Evropský úřad pro leteckou bezpečnost. Počítá s respektováním jejich pravidel a finančními příspěvky své země Bruselu. Na počátku procesu vyjednávání se Británie sice vyslovila pro odchod z civilní jaderné agentury Euratom, avšak nyní se Mayová přiklání k těsné spolupráci na poli jaderného výzkumu, ale i energetiky obecně či dopravy. Zároveň potvrdila, že její země opustí jednotný trh a celní unii. Uvedla však také, že Británie má nadále zájem na pokračování úzké vazby s unií ve věci unijních standardů a regulací, které by měly zůstat alespoň na stejné úrovni jako v EU a byly by podobné těm evropským.