EU vybízena k rozvoji výzkumu umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti

Evropa musí udržet tempo s konkurenty v klíčových základních technologiích (KET)

Má-li Evropa udržet tempo s konkurenty včele se Spojenými státy a Čínou, musí zvýšit investice do umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, sdělil Jürgen Rüttgers, který vede poradní skupinu EK: Doporučení ve formě zprávy, kterou se tento tým chystá zveřejnit 23. února, se blíže zaměřuje na rozšíření průmyslového výzkumu v 9. rámcovém programu, který má být zahájen v roce 2021. Podle Rüttgerse by měla být umělé inteligenci věnována zvláštní pozornost. Evropa je podle něj v oblasti umělé inteligence silná, ale není si toho vždy vědoma. Globální rovnováha se však v oblasti technologií vychyluje směrem k USA a také Číně, která do umělé inteligence vkládá obrovské prostředky a snaží se do roku 2025 stanout na pozici světové jedničky. Podle Rüttgerse ale není vyloučeno, že by ji Evropa mohla předejít. Jak uvedl, poradní skupina je coby součást programu klíčových základních technologií (Key Enabling Technologies – KET) zvláště zaměřena na rozvoj nových technologií pro bezpečnost a konektivitu v průmyslu, což znamená například větší ochranu před hackerskými útoky a porušování soukromí s tím, jak jsou stále více propojovány továrny, výrobky a online služby. Význam má bezpečnost nejen pro průmysl, ale i v politickém smyslu. Rüttgers připomněl, že klíčové technologie by měly podporovat evropské hodnoty a demokratický způsob života. K šesti základním nebo tzv. klíčovým základním technologiím patří mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní systémy.

Čtrnáctičlenná poradní skupina složená z odborníků z řad průmyslu, výzkumu a finančnictví je jednou z několika, jimž EK zadala vybraný skupinám expertů v rámci přípravy 9. rámcového programu. Další skupiny se zabývají inovační podporou rychle rostoucích malých firem, mechanismem financování veřejného a soukromého sektoru, základní vědou a ekonomikou výzkumu a inovací. Tyto zprávy předcházejí předložení dlouhodobého evropského rozpočtu, plánovanému na konec května. Rüttgersova víra v evropskou tvořivost je spojena se vznikem silné výrobní základny, která představuje 16% celounijního HDP, a s faktem, že politici již vědí, jaké jsou nejdůležitější základní technologie budoucnosti. EK očekává, že investice do KET, dosahující 6,6 mld. eur (tedy 8,5% rozpočtu programu Horizon 2020) se vyplatí a vrátí ve formě kvalifikovanějších a lépe placených míst.

V současném programu KET, zahájeném v roce 2009, EU podle Rüttgerse určila správné oblasti, do nichž má investovat, a které odrážejí, že to není jen ve prospěch průmyslu, ale společnosti obecně. „Znalostní společnost znamená, že znalosti, spolu s prací, pozemky a kapitálem budou novým zdrojem, novou výrobní hodnotou. Ale jsou klíčové základní technologie, určené v roce 2009, ty správné pro současnou dobu i pro budoucnost?“, ptá se skupina expertů a odpovídá, že ano, ale je třeba se zaměřit i na další nové nápady.

Doporučení poradní skupiny pro KET zní, aby EK vytvořila dvě oddělené linie financování výzkumu umělé inteligence a bezpečnosti spolu s konektivitou. Oblast KET by také podle skupiny měla být rozšířena spíše o přírodní vědy než pouze o samotné průmyslové biotechnologie.

Zpráva poradní skupiny bude prezentována 23. února v Bruselu na konferenci organizované Evropskou komisí.