Publikace projektu FET Traces hodnotí dopady projektů

Analýza sedmi let fungování programu Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies - FET) ukazuje, že financované projekty měly průlomový charakter. Osm z deseti podpořených FET projektů přineslo radikálně nové myšlenky. Podle hodnocení v této studii je tak Brusel v podpoře potenciálně průlomového výzkumu lepší, než je obecně známo.

Publikace projektu FET Traces  s názvem Visionary and collaborative research in Europe: Pathways to impact of use-inspired basic research zkoumá vědecké a technologické stopy projektů FET, které se zaměřují na vysoce riziková témata s velkým průlomovým potenciálem a technologickými a společenskými dopady. Analýza byla prováděna bibliometricky, dále prostřednictvím on-line průzkumu a případových studií. Byl zjištěn dopad výzkumu FET na oblast produkce znalostí, na ekonomiku, lidi a společnost. V 68% případů byla zjištěna vysoká úroveň interdisciplinarity, kolem 17% vědců uvádělo společenské dopadu svého projektu, podle 9% jejich projekt přispěl k řešení velkých výzev a 8% uvádělo další společenské dopady například ve zdravotnictví, mobilitě, vzdělávání, kvalitě ovzduší a jiné.

Program budoucích a průlomových technologií byl vytvořen na podporu výzkumu technologií, jejichž přínos se projeví až za delší dobu, v oblastech jako kvantové výpočty, robotika a další. Autory práce jsou výzkumníci z rakouského Technologického institutu a německého Fraunhoferova institutu, kteří analyzovali více než 220 projektů dokončených v rámci minulého, tedy 7. rámcového programu mezi léty 2007 a 2014. Výstupy projektů je přes čtyři tisíce publikací, což je v průměru 18 na jeden projekt, což je hodnoceno jako celkem velký vědecký výstup. V celkem 86 procentech případů na projekty FET navázal další výzkum, téměř třetina jich získala nějaké vědecké ocenění.

Přestože zatím nelze hovořit o průlomovém komerčním využití výstupů projektů, ve 12 procentech případů projekty vedly k založení spin-off firmy. Toto procento je dle autorů značně vysoké ve srovnání s jinými programy veřejné podpory výzkumu. Každý čtvrtý projekt měl za výsledek alespoň jeden zaregistrovaný patent.

Analýza nepřináší žádná konkrétní doporučení kromě toho, že program by měl mít větší finanční podporu. Autoři rovněž uvádějí často zmiňovaný problém nízké míry úspěšnosti předkladatelů projektových žádostí, což od podávání žádostí odrazuje i excelentní vědce. Na budoucí a vznikající technologie půjde v letech 2018-2020 kolem 700 milionů eur. Po roce 2020 bude program pravděpodobně pokračovat jako součást 9. rámcového programu, avšak pod novým názvem. Spolu s dalšími inovačními programy bude přitom spadat po Evropskou radu pro inovace, zřízenou na podzim 2017.