Publikace zaměřené na reformy a strategie politiky výzkumu a vývoje, akumulaci dovedností, šíření technologií, generování poznatků a investice do výzkumu a vývoje

Ředitelství EK pro výzkum a inovace vydalo studii o výzkumu, inovacích a ekonomickém růstu v Observatoři pro výzkum a inovace, podpůrná organizace pro politiku Horizonu 2020. Vypracováním studie byly pověřeny společnosti Deloitte a RAND Europe s cílem lépe pochopit dopad veřejné politiky na inovace. Studie měla de facto dva cíle: posílit bázi důkazů v otázce dopadů veřejné politiky na výzkum a inovace, a prozkoumat možné změny v QUEST III, makroekonomickém modelu vyvinutém Generálním ředitelstvím pro ekonomické a finanční záležitosti. s cílem vyhodnotit dopad inovačních politik a reforem na produktivitu výzkumu a vývoje.

Zpráva se skládá z několika samostatných publikací zaměřených na reformy a strategie politiky výzkumu a vývoje, akumulaci dovedností, šíření technologií, generování poznatků a investice do výzkumu a vývoje.

Podle výsledků analýzy je mezinárodní předávání znalostí spolu s vysokou úrovní vysoce specializovaných pracovníků ve výzkumu a vývoji významným motorem inovací. Odhadovaná elasticita inovací s ohledem na výzkum a vývoj se ohybuje mezi 0,5 a 0,7, což je méně oproti efektu mezinárodního přelévání, který je dohadován na 0,8 až 1. To by ukazovalo, že mezinárodní šíření znalostí mělo v posledních dvaceti až třiceti letech v inovačním procesu stěžejní roli. Dalším zjištěním je, že mezinárodní přenos znalostí byl prospěšný spíše pro vůdčí technologické síly (G7) spíše než pro jejich následovníky (země mimo G7).

Analýza veřejného a soukromého výzkumu a vývoje ukázala, že oba tyto typy mají na vytváření znalostí rozdílné dopady. Soukromý výzkum a vývoj je efektivnější technologicky vyvinutějších zemích (G7), zatímco v ostatních zemích má významnější roli výzkum a vývoj ve veřejných institucích. Veřejný výzkum a vývoj doplňuje ten soukromý. Veřejné prostředky a státní investice do výzkumu ve vysokém školství podněcuje také výzkum a vývoj financovaný ze soukromých zdrojů. Investice do vysokých škol má největší dopad na soukromý výzkum a vývoj spíše než na ten podporovaný z veřejných grantů a státních investic.

V oblasti akumulace znalostí a dotování vysokých škol jsou závěry takové, že finanční pomoc státu má výrazný vliv na dostupnost vysokých škol, ne však na míru zapsaných studentů v dané zemi, kterou určuje spíše makroekonomické prostředí. Například nárůst HDP na osobu o 1% zvýší míru zapsaných studentů rovněž o 1%.

V oblasti produktivity výzkumu a vývoje zmiňuje analýza financování založené na základě výkonnosti či výsledků, které bylo zavedeno v nedávné době některých členských státech. Znamená to, že prostředky na výzkum jsou vysokým školám přidělovány na základě některých ukazatelů výkonu jako je počet publikací a citací. Empirická literatura, pokoušející se o posouzení dopadu takového financování na výzkumnou produktivitu, přináší smíšené výsledky ukazující v některých případech výrazný kvantitativní nárůst ve vysokoškolském výzkumu, v jiných případech nebyl významnější účinek prokázán.

V otázce specializace výzkumu a vývoje se jedná o investiční pobídky buďto ve zvláštních geografických oblastech (podpora klastrů) anebo o podporu určitých technických oborů (politika inteligentní specializace). Podle studie je produktivita výzkumu a vývoje pozitivně spojena s geografickou blízkostí technologického klastru.

V případě spolupráce veřejných a soukromých výzkumných institucí chybí empirické poznatky, jež by umožnily posoudit účinnost politiky stimulující spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Přesto lze na základě řady studií uvést, že firmy spolupracující s vysokými školami a dalšími výzkumnými organizacemi přicházejí s inovacemi více než jiné.

Daňové pobídky pro výzkum a vývoj, například snížená daň firem, zvyšují výdaje a inovace v této oblasti. Daňové odpočty významně stimulují investice do výzkumu a vývoje bez toho, že by nějak výrazněji snižovaly daňové příjmy.

Kromě politiky daňových pobídek, která je již v modelu obsažena, by ostatní politiky mohly být začleněny do QUEST III prostřednictvím modifikací funkce produkování znalostí. Navrhované modifikace umožňují, že soukormý i veřejný výzkum a vývoj má na inovace různý dopad. Soukromý výzkum a vývoj je funkcí spolupráce veřejného a soukromého, zatímco produktivita ve veřejném sektoru je funkcí komercializace výzkumu a vývoje a politiky financování založeného na výkonu.

Publikace jsou k dispozici ZDE.