Biomedicínská aliance požaduje změny v hodnocení návrhů projektů i v obsahu gratových výzev

Podle ředitele Aliance Biomed Ulricha Jaegera jsou evropské finance klíčové pro spolupráci v lékařském výzkumu napříč členskými státy s cílem vývoje nových druhů léčby. V 9. rámcovém programu musí být procesy optimalizovány a rozpočet navýšen. To má prospět pacientům a také ekonomice jako takové.

Aliance je neziskovou organizací zastupující 27 předních výzkumných a lékařských společností. Ve svém stanovisku věnovaném biomedicínskému výzkumu v souvislosti s příštím rámcovým programem Jaeger uvádí, že v roce 2015 uvedla Aliance pro biomedicínský výzkum v Evropě (zkráceně Biomed Alliance) průzkum zaměřený na zkušenosti a postoje výzkumných pracovníků patřících do některé ze 27 společností, které úspěšně či neúspěšně žádaly o podporu projektu z programu Horizon 2020. Na základě jejich odpovědí byly určeny dvě oblasti, které naléhavě vyžadují změnu.

První oblast se týká dvoukolového výběru. I žádosti, které projdou prvním kolem, jsou následně často zamítnuty v kole druhém. Podle EK se nyní míra úspěšnosti žádostí o podporu z H2020 pohybuje pod deseti procenty. A v roce 2015 bylo podáno o osm a půl tisíce více žádostí než o rok dříve. Časté zamítání projektových návrhů pak odrazuje i špičkové vědce od dalšího podávání žádostí nejen vzhledem k nízkému procentu úspěšných návrhů, ale i kvůli časové náročnosti a složitosti přípravy žádosti, která se často nevyplatí nikoli z důvodu nízké kvality návrhu: náklady na sepsání žádosti do Horizonu jsou odhadovány přibližně na 85 tisíc eur. Uvážíme-li, jak velké množství návrhů projde prvním kolem, aby následně neprošlo kolem druhým, představuje taková částka značné plýtvání prací a prostředky. Vzhledem k vysoké míře neúspěchu se členové Biomed Alliance přimlouvají za pečlivější hodnocení v prvním kole a také za preciznější výběr hodnotitelů a lepší zpětnou vazbu, jež by žadatelům umožnila návrhy projektů vylepšit.

Druhou oblastí, kde by členové Biomed Alliance uvítali změny, je obsah výzev, který by měl mít širší rozsah. Požadují také přikládání menší váhy inovacím, aby měly větší šanci na úspěch i projekty klinického výzkumu. Podporu má navrhované vytvoření Evropské rady pro zdravotní výzkum, který by fungovala jako centrum inovací ve zdravotním výzkumu, uskutečňovala by dlouhodobé a udržitelné výzkumné programy, potřebné pro podporu dlouhodobých plánů v klinickém výzkumu a dovedla by zúročit přínosy evropské koordinace a spolupráce.

Požadavek vyšších investic

Jak toto vše souvisí s očekáváními ohledně 9. rámcového programu? Obavy vyvolává nedávné rozhodnutí Rady ministrů zdůraznit nutnost upřednostnit výzkum a inovace včetně značných prostředků pro příští rámcový program před požadováním větších investic. Členové Evropského parlamentu požádali Komisi pro příští rámcový program o částku 120 miliard eur, tedy o 40 miliard více, než disponoval Horizon. Není však jasné, jaké důsledky bude mít finanční ztráta související s odchodem Velké Británie. Výzkum je bohužel snadným terčem pokud jde o škrty, u nichž je v tomto případě očekáván menší dopad na veřejnost. Je však známo, že z dlouhodobého hlediska má omezení financí na vědecké bádání své důsledky – jsou to pacienti, kdo pocítí dopady v důsledku omezeného přístupu k novým druhům léčby.

Stárnutí populace vede k tomu, že přes 100 milionů Evropanů trpí chronickými nemocemi včetně rakoviny a duševních poruch, které postihují více než 14% pracujících obyvatel. Dopady jsou zřejmé. Odhaduje se, že ztráta HDP způsobená jinými než nakažlivými nemocemi přesahuje v některých členských státech 7%, přičemž ještě není zahrnut dopad na členy rodiny, vyloučené vzhledem k péči o členy rodiny z pracovního procesu.

Míra nenaplněných lékařských potřeb v Evropě je dostatečně zdokumentována – naposledy tak učinila v roce 2013 Světová zdravotnická organizace ve zprávě o prioritních lécích. Z tohoto pohledu vše hovoří pro potřebu silného a zdokonaleného rámcového programu, který by podporoval klinický a lékařský výzkum. Najít finanční zdroje nebude lehké vzhledem k tomu, že politici uvažují spíše v krátkodobém výhledu. Ale v zájmu obyvatel EU je třeba konzistentnost a vytrvalost. Aliance Biomed proto bude nadále prosazovat argument, že příští rámcový program musí být dobře uspořádán a dostatečně financován, aby zajistil dlouhodobou co nejlepší kvalitu života svých občanů a to, aby výsledky výzkumu sloužily k jejich užitku.

Prof. Ulrich Jaeger je členem správní rady Aliance Biomed – Aliance pro biomedicínský výzkum v Evropě (www.biomedeurope.org)

Aliance sjednocuje přes 400 tisíc výzkumných pracovníků a odborníků ve zdravotnictví. Její úlohou je podpora excelence evropského biomedicínského výzkumu a inovací s cílem zlepšit zdraví evropských občanů.