Pět hlavních otázek pro vědu a výzkum v roce 2018

Brexit, rozpočet, otázka misí, nadnárodních firem a účasti dalších zemí

Plánování odchodu Británie, bitvy o rozpočet a role nadnárodních firem – tato témata budou dominovat bruselským jednáním v tomto roce.

Kolik prostředků vynaloží EU na vědu a technologie po roce 2020? Jaká bude role průmyslu, kolik zaplatí Velká Británie a za co přesně? Toto jsou hlavní otázky ohledně budoucnosti programů výzkumu a inovací, které by měly být v roce 2018 zodpovězeny.

V lednu začne plánování dlouhodobého rozpočtu a bude se jednat i o 8% na výzkum a inovace. Nyní vydává unie přes 10 mld. Eur ročně na lékařský výzkum, studie věnované klimatu, průmyslové technologie, start-upové firmy a další.

Výzkum bude o finance od roku 2021 soupeřit se zemědělstvím, regionálním rozvojem a obranou. Stávající osmadvacítka však není ochotná dále zvyšovat výdaje nad současné jedno procento unijního HDP. Je také třeba počítat s odchodem Velké Británie, který bude znamenat ztrátu deseti miliard.

Pět hlavních otázek týkajících se rozpočtu v letošním roce:

  1. Brexit

I přes odhodlání opustit EU usiluje Británie o ambiciózní a těsné partnerství ve vědě a výzkumu, jaké unie nemá s žádnou jinou nečlenskou zemí. Určit meze takového partnerství bude jedním z letošních úkolů evropských a britských vyjednavačů. Zapeklitější otázkou však bude letošní úloha Británie v běžném rozpočtovém procesu. Prozatím je země stále členem EU se svými zástupci v hlavních plánovacích výborech. Podle některých hlasů je možností například rozlišování mezi formulováním politiky a jejím vytvářením. Zatímco v prvním případě by Britové mohli vyjadřovat své názory, ve druhém, kdy jsou přijímána rozhodnutí, by hlasem disponovali již jen zástupci zbývajících 27 členských zemí.

Zároveň musí probíhat plánování rozpočtu jako takového. Brusel neočekává žádný britský finanční příspěvek, podobně jako neočekává finance od Švýcarska, Norska nebo jiných sousedů EU, zapojených do výzkumných programů. Přestože tyto země budou zapojeny do 9. rámcového programu, jejich účast bude projednána později během bilaterálních jednání, nebude však začleněna do návrhu 9. RP ani jeho rozpočtu od počátku.

Británie spolu s Německem byly hlavními aktéry ve formování evropských programů na podporu vědy a technologií od jejich počátku v 80. letech. Do evropských programů je včleněna jejich národní politika – rozdělování peněz v otevřených grantových soutěžích nejlepším žadatelům, podpora technologické spolupráce veřejného a soukromého sektoru, oddělené financování čistě vědeckého výzkumu a vyčleňování financí pro jednotlivce, malé firmy i velká konsorcia a nadnárodní firmy vytvářející pracovní místa. Není překvapením, že Británie si v těchto programech vedla dobře. V polovině loňského roku se například programu Horizon 2020 účastnilo 7 360 výzkumných pracovníků, což je nejvíce ze všech členských zemí.

2. Finance

Podle generálního ředitele pro výzkum a inovace Roberta-Jana Smitse by měla existovat větší synergie mezi rámcovým programem a společnou zemědělskou politikou. Konkrétně by mohl 9. rámcový program zvýšit podporu rané fáze výzkumu zemědělství a potravin a společná zemědělská politika by mohla zvýšit svou podporu dalších fází projektů, zahrnujících zavádění nových technologií do zemědělství.  

Je třeba uvážit, že každé generální ředitelství Evropské komise hájí své zájmy a status quo. Také členské státy mají různé zájmy, přičemž mezi těmi z východní Evropy růste netrpělivost vzhledem k slabé návratnosti z výzkumných programů, způsobené jejich méně vyvinutou vědeckou a technologickou základnou. Pokud vše nebude vyřešeno do příští zimy, přijde rozpočet na pořad jednání až v roce 2019, kdy proběhnou také volby do EP a v říjnu se ujme vlády nová Evropská komise.

Musí Brexit nutně znamenat nižší rozpočet? Možná ano, možná ne. Odpověď vzejde z jednání 27 členských zemí o sedmiletém finančním cyklu, tzv. Víceletém finančním rámci. Evropský komisař pro rozpočet Gunther Oettinger se vyslovuje pro celkové zvýšení evropských výdajů a vyhovění požadavkům členských zemí ohledně obrany, migrace, počítačové bezpečnosti, inovací a dalších potřeb. Oettinger se k věci vyjádří podrobněji na konferenci již 8. ledna. O dva dny později bude následovat orientační diskuse členů EK, kteří mají do konce května představit plán rozpočtu. Kromě velikosti rozpočtu bude otázkou jeho rozdělení. Některé jeho části se mohou zvětšit či zmenšit, další možností je smazat dělící čáru mezi kategoriemi a mezi výzkumem, zemědělstvím, regionálním a mezinárodními rozvojem a dalšími oblastmi bude existovat větší synergie. Například v případě zemědělství, které dostává největší část, hovoří komisař Phil Hogan o “přesném zemědělství”, alternativách k antibiotikům v chovu zvířat, uhlíkově neutrálním hospodaření a dalších inovacích, které již pomohly mlékarenství v Irsku.

3. Problém misí

Nejnovější otázkou, jíž je třeba při plánování 9. rámcového programu řešit, je úloha misí. Skupina odborníků loni v červenci navrhla, aby vysoce ambiciózní cíle, podobně jako při vyslání Apolla na Měsíc, podněcovaly zájem veřejnosti o výzkum. Zatím se jedná o průzkumnou fázi, kdy jsou zvažována témata misí jako například prodloužení doby přežití u pacientů s rakovinou, odstranění plastového odpadu nebo výroba bezuhlíkové oceli.

Mise však patrně nebudou tak velké, jak se původně očekávalo. Podle Smitse 9. RP začal jen s malým počtem misí s tím, že by byl flexibilní v zahájení dalších misí po roce 2020 podle potřeby. Mise by nejprve zaujímaly 20 až 25% sekce společenských výzev, tj. méně než 10% programu jako takového. Jejich organizace by probíhala prostřednictvím existujících nástrojů rámcového programu, nevznikaly by tedy nové struktury a programy. Seznam možných misí bude představen koncem ledna s návrhem, jak je dotvořit spolu s členskými státy. Následovat bude veřejná konzultace.

4. Účast nadnárodních firem

První rámcový program pro vědu a výzkum byl zahájen počátkem 80. let a byl zaměřen na projekty technologické spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením velkých firem s cílem zvýšit konkurenceschopnost IT. K zakladatelům patřily společnosti Philips, Ericsson, Bull, Siemens a další. V Současné době jde až třetina všech prostředků firmám, malým i velkým, ze všech odvětví, zapojených do společných technologických iniciativ, společných podniků, partnerství veřejného a soukromého sektoru a dalších typů spolupráce. V Bruselu se objevují také další nápady na zapojení firem. S hlavní myšlenkou přišel komisař Moedas, který v roce 2015 přišel s myšlenkou založit Evropskou radu pro inovace. Cílem má být urychlit růst špičkových technologických firem nebo “disruptivních” inovátorů, vyvinout nové programy podpory (smíšené – dluhové nebo kapitálové) a reorganizovat a zjednodušit existující programy pro velké a malé společnosti. Poradní skupina má za úkol sdělit komisaři svá doporučení ohledně EIC dne 9. ledna. Pilotní program by měl být zahájen již letos. Politické vody rozčeřil loni v září francouzský prezident Macron s návrhem na zřízení úřadu pro disruptivní inovace, který by fungoval spíše na mezivládní než evropské bázi a podle modelu Defense Advanced Research Projects Agency fungujícího v Pentagonu. Smits s návrhem souhlasí s výhradou, že fungování by mělo zůstat uvnitř evropských struktur.

5. Zbytek světa

K novému způsobu mezinárodní spolupráce by nezamýšleně mohl přispět také Brexit. Britské instituce by se mohly zapojit do nově navrhovaného úřadu pro inovace a v nových sítích vysokých škol. K 9. rámcovému programu se neočekávaně vyjádřila také vláda USA. O připojení se k více projektům projevují zájem čínské firmy a instituce. Podle Moedase je jednu z hlavních priorit učinit rámcový program otevřenější světu, takže lze očekávat více větších změn.

Jedinečným rysem evropských výzkumných programů je otevřenost vůči mezinárodní spolupráci. Několik sousedních nečlenských států EU je zapojeno do výzkumu jako přidružené země a buďto přispívají do společného rozpočtu, anebo dostávají od EU rozvojovou pomoc. Některé špičkové evropské projekty míří na zahraniční partnery – probíhá například velký projekt s africkými státy, v jehož rámci jsou vyvíjeny nové léky, anebo další projekt na zlepšení dodávek vody a potravin do jižního Středozemí. Je zde však problém, že vzhledem ke změnám fungování Horizonu (včetně ukončení unijní podpory Brazílii, Rusku, Indii a Číně) se počet mezinárodních účastníků v H2020 snížil na pouhá 2.2% v porovnání s pěti procenty v předchozím 7. rámcovém programu.