Stanovisko výzkumných univerzit k výzkumným a inovačním misím

Mise by měly stavět na evropské výzkumné excelenci

Cech evropských výzkumných univerzit vydal v souvislosti s přípravami 9. rámcového programu stanovisko k přístupu zaměřenému na mise. Asociace vysokých škol vítá plán EK zahájit spolupráci v rámci výzkumných a inovačních misí s tím, že mise se hlásí k plnění cílů udržitelného rozvoje, podporují mezioborový výzkum, orientují se na otázky, které zajímají veřejnost,  a pomáhají účinněji formulovat dopady. Ve svém dokumentu výzkumné univerzity uvádějí hlavní principy a také uvádějí několik doporučení pro misemi řízení přístup:

 

  • Mise by měly stavět na evropské výzkumné excelenci a dlouhodobě přispívat ke globálním výzvám tím, že budou poskytovat více možností pro spolupráci.
  • Mise by měly pokrývat všechny obory, aby bylo dosaženo širokého společenského dopadu a aby byly řešeny různé společenské otázky.
  • Mise by měly integrovat vzdělávání vedené výzkumem do svých přesahujících a společenských aktivit.

Zástupci členských univerzit navíc v rámci diskuse o podobě 9. rámcového programu navrhují témata budoucích misí:

  • Obnovit kulturní autoritu vědy
  • Zachovat potomkům udržitelná města a krajinu
  • Odstranit digitální rozdělení Evropy
  • Zavést personalizovanou prevenci, přesnou medicínu a podporovat zdravé stárnutí
  • Soustředit síly na boj s antimikrobiální rezistencí

Podle cechu lze stavět na úspěších minulých rámcových programů i toho současného – Horizonu 2020, jehož pilíř Společenské výzvy poskytuje řadu možností pro spolupráci v rámci výzkumných projektů zaměřených na množství aktuálních problémů, a také stanovil vysoké standardy pro národní a regionální iniciativy týkající se společenských výzev.

Za účelem rozvoje efektivních výzkumných a inovačních misí navrhuje Cech výzkumných univerzit tato doporučení:

1. Soustředit se na témata s evropskou přidanou hodnotou  

Mise by měly jednak stavět na odkazu a pozitivních výsledcích pilíře Společenské výzvy, jak byl vytvořen v rámci H2020, ale zároveň by se měly zaměřit také na ta aktuální témata, jimž se současný program zatím nevěnuje. Toho lze dosáhnout vytvořením priorit strategie Evropa 2020 a deseti priorit EK pro období 2015 – 2019, stejně jako pro strategie, které vzniknou pro příští desetiletí. Je však důležité, aby role a cíle příštího pilíře s názvem Globální výzvy byly jasně odlišeny od cílů a pilíře zaměřeného na podporu inovací a konkurenceschopnosti. Mise v pilíři Globální výzvy by měly tvořit koherentní rámec s ostatními tématy pro na výzvy zaměřený výzkum. Výzkumná témata by měla souviset s hlavními zájmy evropské společnosti a občanů a měly by plně využívat vědu, technologie, inženýrství, matematiku a společenské a humanitní vědy.

 2. Vytvářet mise, které podporují spolupráci v excelentním výzkumu

Cech výzkumných univerzit vítá přístup zdola nahoru, který v misích funguje a který umožňuje vědcům a dalším subjektům zvolit si přístup, partner a metody jak přistupovat k tématu. Nutná je podpora excelentního výzkumu, který se stal značkou Horizonu 2020 a bez něhož by budoucí program ztratil jedinečnost a přitažlivost. Ústřední roli v misích musí hrát základní výzkum. Výzkumná excelence musí být klíčovým prvkem pro hodnocení a úspěch projektů.

3. Maximalizovat vědecký a společenský dopad misí  

Autoři doporučení vítají to, že Lamyho zpráva je pro širší přístup k monitorování dopadů portfolia projektů namísto zaměřování se na jednotlivé projekty. Co se týče velikosti projektů, mise zahrnují větší i menší projekty a zaručují tak otevřenost pro různé účastníky.

4. Výzkum, inovace a vzdělávání jako jeden celek  

Podstatné je, aby výzkumné a inovační mise a pilíř Globální výzvy obecně vytvářely vazby mezi výzkumem, inovacemi a školstvím, protože společenské výzvy představují v zapojení evropského vysokého školství významnou oblast. Vzdělávání budoucích vědců a předávání znalostí a dovedností novým generacím tak, aby byly schopny řešit naléhavé společenské problémy, je jádrem misí. Výsledky výzkumu ve vztahu ke společenským výzvám a jejich mezioborová povaha zároveň neustále mění způsoby výuky na vysokých školách. Podpora silných vazeb výzkumu a vzdělávání umožní univerzitám vychovat novou generaci, která bude považovat za přirozené plnit společenské cíle a spolupracovat s různými společenskými aktéry. Proto je EK za účelem maximalizace dopadů misí vyzývána k tomu, aby byl aspekt vzdělávání zohledněn při plánování misí a k tomu, aby povzbuzovala studenty k účasti na financovaných projektech.

5. Podporovat zapojení občanů a dalších subjektů

Cech výzkumných univerzit podporuje myšlenku, že mise by měly být dobře viditelné a měly by zapojovat veřejnost a stavět na spolupráci napříč sektory. Vítá proto doporučení autorů Lamyho zprávy, podle nichž by se měla otevřít možnost spolupráce měst a regionů, přičemž by byl zaručen nadnárodní charakter, vědecké zaměření a evropská přidaná hodnota. Důležité zejména je, aby mise neduplikovaly roli Strukturální fondů podporou projektů zaměřených na regionální rozvoj, které mohou být financovány ze SF nebo Regionálních inovačních schémat znalostních a inovačních společenství EIT. Zapojování občanů je důležité z hlediska zvyšování společenského dopadu výzkumu a inovací. Nemá však znamenat kompromis co se týče vědecké excelence při formulování vědeckých otázek nebo při výběru projektů. Existují různé způsoby, jak zlepšovat spojení projektů s občany a společností. Například lze podporovat diseminaci poznatků v různých fázích projektu. Je také nutné zajistit, že výzkum se bude týkat témat se skutečným dopadem na životy lidí. V zapojení občanů se doporučuje zaujmout flexibilní přístup zdola nahoru, kdy vědci a inovátoři mohou určovat způsob zapojení občanů podle toho, jak to nejlépe vyhovuje povaze projektu.

6. V rámci projektů a mezi projekty usnadňovat interdisciplinární spolupráci

Program Horizon 2020 nebyl zcela úspěšný ve spojování odlišných disciplín v projektech spolupráce. Ale 9. rámcový program, a zejména na mise zaměřený přístup, je příležitostí k podpoře skutečné inderdisciplinarity a k zavedení takových témat výzkumu, která souvisí se společenskými, kulturními a demokratickými otázkami. Interdisciplinarita musí být zohledněna již při plánování misí a zaručena hodnotícími panely. EK by mohla koordinovat spolupráci mezi projekty, které k misi přistupují z různých vědeckých perspektiv. Cech výzkumných univerzit si je vědom toho, že podpora interdisciplinarity prostřednictvím plánování a hodnocení projektů je pouze jednou stranou výzvy, a že výzkumné univerzity jsou odpovědné za další rozvoj cest, jak usnadňovat spolupráci mezi obory v rámci a napříč jejich institucionálními pravomocemi.

Cech, založený v roce 2016, je sítí devatenácti evropských výzkumných univerzit ze čtrnácti zemí. Jeho cílem je posílit hlas akademických institucí, jejich vědeckých pracovníků a studentů. Jeho úkolem je podporovat a prosazovat excelenci, hledání pravdy a budování důvěry jako základů veřejného života, a přinášet nové poznatky ve prospěch společnosti, kultury a ekonomického růstu.