Síť Science Business upozorňuje na oblasti, v nichž by mohly firmy a výzkumné organizace naskočit na vlnu inovací, a navrhuje cesty, jak to může EU zajistit.

Nadcházející 4. průmyslová revoluce staví na pokroku umělé inteligence, robotiky, virtuální reality, polovodičů, fotoniky, nanotechniky, biotechnologií a dalších oborů. Ale nakolik je evropský průmysl na tuto vlnu připraven? O tom se diskutovalo na bruselské schůzce Science Business Network letos koncem září, jejíž výstupy nyní vyšly v nové zprávě. Podobně jako v dalších pokročilých ekonomikách, také v Evropě po desetiletí až na výjimky upadají tradiční obory. Země, kde se průmysl na výzkumu a vývoji podílí ze 70 či více procent, nadále prosperují a jsou průmyslovými velmocemi, ať se již jedná o Německo, Itálii, Švédsko či Finsko. V jiných zemích mezitím dochází k úpadku průmyslové základny – v Řecku, na Kypru, ale i ve Velké Británii.

Ale nejméně čtyři oblasti představují pro evropskou vedoucí roli zvláštní šanci a měly by využívat dodatečné unijní podpory: jedná se o kvantové počítače, nízkouhlíkovou výrobu, strojové kódy/jazyky a vestavěné technologie.

Příslib velkých evropských investic platí zejména pro kvantové počítače – před rokem EK oznámila, že pro tento výzkum vyčlení miliardu eur. I přes značnou výši této částky to však nemusí být dost na odražení konkurence, jak na konferenci někteří upozornili.

Dalším důležitým tématem jsou způsoby snižování emisí. Tímto směrem hledí řada velkých průmyslových producent emisí a EU je pod tlakem na plnění zelených cílů. Posun k dekarbonizaci ale nemusí znamenat konec průmyslových velmocí. Správný technologický pokrok může vést k čistšímu průmyslu, ale problémem je, že řešení zatím existují pouze na papíře.

Co se týče umělé inteligence, zde unie podle komisaře pro výzkum Carlose Moedase promeškala několik prvních vln internetu, ale zdá se být dobře připravena na příští vlnu “deep learning”. Nadšení panuje kolem vestavěných technologií, ale většina počítačových firem zatím neví, za která zařízení pro připojení na internet budou spotřebitelé ochotni zaplatit.

Podle členů sítě Science Business jsou evropské firmy a výzkum schopny chytit inovační vlnu v těchto oborech. Brusel je ale musí podpořit následujícími kroky:

• Na průmyslové technologie vynakládat nikoli méně, ale více prostředků
• V programech financování ponechat věci, které již prokazatelně fungují
• Vytvořit nový úřad pro inovace, zatím je předmětem diskuse, jaký by měl být
• Prokázat větší ochotu ke „kreativní destrukci“ – podpořit výrobu, v příštím rámcovém programu se více zaměřit na vysoce rizikové technologie s velkou pravděpodobností přínosu (high risk-high gain technologies)
• Vytvořit mise s jasnými, dosažitelnými a flexibilními cíli. EU chce do 9. rámcového programu začlenit deset nových bodů, různí se však názory na to, jak by měly být strukturovány.
• Nezanedbávat podstatné věci. Je zapotřebí finanční podpory infrastruktury a iniciativ k začlenění malých a středních podniků do hodnotových řetězců.