Brusel zvažuje nahrazení vlajkových iniciativ cílenými misemi

 Úředníci EK se různí v názorech na optimální způsob budoucího financování velkých výzkumných megaprojektů. Část z nich začala zvažovat změnu způsobu financování velkých víceoborových projektů a nahrazení široce zaměřených vlajkových iniciativ cílenými misemi. Nač vynakládat miliardu na výzkum mozku, když lze investovat do léčby Alzheimerovy choroby?, táže se komisař pro výzkum a inovace Carlos Moedas.

V roce 2013 zahájila EU dvě vlajkové iniciativy v hodnotě miliard. První, grafenová, se zaměřuje na vývoj komerčních aplikací velmi silného a lehkého materiálu, a druhá pracuje na vývoji počítačového modelu všech procesů probíhajících v mozku.

V roce 2016 EK oznámila třetí miliardovou vlajkovou iniciativu z oblasti kvantového výzkumu. Nyní přichází s novinkou cílených misí, z nichž by chtěl komisař Moedas učinit středobod 9. rámcového programu od roku 2021.

Podle Moedasova úřadu ke třeba reflektovat zkušenost s vlajkovými iniciativami. Cílené mise by mohly být novou cestou k průlomovým objevům, kdy místo podpory nových oblastí jsou stanovovány specifické cíle. Inspirací je projev J. F. Kennedyho, který v roce 1961 slíbil vyslání člověka na Měsíc a jeho bezpečný návrat, což se uskutečnilo o osm let později. Vlajkové iniciativy zatím financují vznikající oblasti s příslibem ekonomické návratnosti, zatímco mise se týkají velkých společenských výzev jako je například léčba nemocí.

Koncepce misí má v Bruselu podporu. Mise by totiž měly dosah i mimo prostředí. Nyní jde teprve o předběžný návrh, který by mohl být uskutečněn zatím paralelně s vlajkovými iniciativami. Část zástupců EK věří v hodnotu velkých multidisciplinárních projektů, které pomohou prosadit nové oblasti vědy. Jejich představa je, že by vlajkové iniciativy pokračovaly tak, jak jsou, i v příštím rámcovém programu (ty současné potrvají do roku 2023) a snad i déle, neboť se osvědčily. Zpočátku bylo odvážné přijít s desetiletým plánem, který překračuje časové limity programu. Přinášelo to jistou kontinuitu. Tato debata přichází v napínavé době vyjednávání o společném unijním rozpočtu. V květnu 2018 je termín pro návrh rozpočtu na léta 2021 – 2027 a v červnu má následovat rozhodnutí o miliardách eur na výzkumný program.

Komisař Moedas navrhuje zavedení cílených misí, které podle něj mohou inspirovat veřejnost., která lépe porozumí tomu, že vědci hledají lék na Alzheimerovu nemoc, než že miliardy eur jsou na výzkum mozku. Existuje více cílů vhodných pro takové mise, které by vědci mohli prosadit – například cíl vyrobit baterie do chytrých telefonů, které déle vydrží, lepší solární panely anebo levnější lety díky nízkonákladovým technologiím. Problém může být v tom, že průmysl může váhat s investicemi do výzkumných projektů ve formě misí, protože desetileté plány jsou pro ně příliš dlouhé. Firmy potřebují jasné časové body a bloky inovací a může nastat i situace, že po tolika letech jiř společnost nemusí existovat.

Zmínka o misích některé členské státy znepokojila. Podle některých jejich zástupců není návrh detailně rozpracován a mise není nástrojem, jak uvedlo vedení francozského ministerstva školství. Německo má zase pochybnosti o tom, zda by EK dokázala mise správně vybrat. Také vzhledem k nadcházejícímu odchodu Británie je diskutabilní to, zda Brusel může směrovat na vlajkové iniciativy velké prostředky a zda si to bude moci v budoucnu dovolit. Zastánci připomínají, že gigantické projekty mají větší přínos – například v roce 2010 byla udělena Nobelova ceny objevitelům grafenu Konstantinu Novoselovovi a Andre Geimovi, kteří připomínají, že prostředky z vlajkové iniciativy tehdy otevřely nové směry, které nebylo možno předvídat. Vědci zapojení do projektů pochopitelně nevidí jejich konec a plány mají na desítky let dopředu. Například grafen znamená 20 až 40 let výzkumu. Nové materiály vždy znamenají mnoho času a velké investice. Například tranzistor do smartphonů se vyvíjel 50 let, jak připomněla Andrea Ferrari, ředitelka Cambridgeského grafenového centra a předsedkyně grafenové vlajkové iniciativy, která zahrnuje 150 akademických a průmyslových výzkumných skupin z 23 zemí. Uvedla také, že projekt je otevřený a flexibilní. Začínal s devíti partnery, pak jich bylo 78 a nakonec 150. Poté třicet odešlo a dalších třicet se připojilo.

Pokud se EK rozhodne zůstat u vlajkových iniciativ, musí počítat s množícími se požadavky jejich reformy. Bude konfrontována se ztrátou Británie coby jednoho z největších přispěvatelů, která navíc disponuje jedním z nejsilnějších výzkumných společenství co se týče grafenu, neurověd a kvantových technologií. Jednou z možností, jak pokračovat s velkými projekty, by bylo oslabit moc výzkumných mocností jako Je Německo, Francie a Nizozemí, a vytvořit centrum podobné CERNu, který je dobrým příkladem, jak to může fungovat. Každý může zaplatit a získat stejný přístup k projektu. A v jádru projektu by nemělo být jen jedno, ale několik center.

Další možností by bylo přeměnit strukturu supervelkých projektů a zavést menší skupiny různého zaměření. Mohlo by jít o jakési vlajkové mini-iniciativy v hodnotě kolem 100 milionů Eur .