Experti jsou pro podporu jednotlivých vědců namísto velkých projektů

Expertní skupina RISE volá po změnách ve financování výzkumu

Nová zpráva expertní skupiny RISE (Research, Innovation and Science Policy Experts), 31-členné poradní skupiny Evropské komise v záležitostech vědy a výzkumu oficiálně ustavené v roce 2014, doporučuje namísto financování velkých projektů podporovat jednotlivé vědce, upustit od vyhlašování termínů pro podávání žádostí a přiklonit se k přidělování menších grantů. Rozsáhlá zpráva s názvem Europe´s Future: Open Innovation, Open Science, Open to the World se zabývá opatřeními na zlepšení financování vědy v EU. Vedle zaměření podpory na jednotlivé výzkumné pracovníky místo na větší projekty spolupráce doporučuje zavést více metodický způsob hodnocení návrhů projektů. Experti zmínili problém extrémní soutěživosti při podávání návrhů projektů a nízkou míru úspěšnosti, což má nepříznivý dopad na otevřenou vědu.

Doporučení skupiny obsažená ve zprávě patří k nejnovějším a nejvlivnějším ze stovek návrhů, které EK dostává v souvislosti s přípravou 9. rámcového programu od nejrůznějších skupin, asociací a zastoupení členských států. Společným jmenovatelem těchto doporučení je volání po zvýšení celkového rozpočtu rámcového programu pro vědu a inovace z nynějších 77 mld. Eur na 100 mld. Eur a také kritika velmi nízké pravděpodobnosti úspěšnosti projektového návrhu navzdory neúměrně velkému množství času a energie věnované jeho přípravám.

Přirozená spolupráce

Podle skupiny RISE by EU měla přesunout pozornost od velkých projektů spolupráce, zahrnujících  nejméně tři partnerské organizace ze tří zemí, ke schématům individuálního financování výzkumných pracovníků, tak jak je tomu v současnosti u projektů podporovaných Evropskou radou pro výzkum (ERC). Spolupráce sama o sobě je ve výzkumu důležitá, avšak je zapotřebí hledat lepší způsoby, jak podporovat přirozenou spolupráci, než z ní činit povinnost a předpoklad projektu. A konečně, je zde teze „lidé, ne projekty“ – přístup podporující organizace jako je Lékařský institut Howarda Hughese, Wellcome Trust nebo Společnost Maxe Plancka. Dá-li se v současnosti jen obtížně předvídat, který projekt uspěje, bylo by možná efektivnější zaměřit se na hledání vědců, kteří již mají za sebou přesvědčivé výsledky  a pro které by bylo výhodné ve výzkumu pokračovat, uvádí RISE ve své zprávě, která také zmiňuje problémy spojené s většími projekty:  ve větších sítích, nutných pro přípravu úspěšných návrhů projektů, je pro nově příchozí členy obtížné se do systému začlenit, a většina práce spočívá na zavedených a zkušených vědcích a institucích. Zpráva také navrhuje upustit od lhůt pro předkládání návrhů projektů, v jejichž důsledku je do programu Horizon 2020 podáváno obrovské množství přihlášek najednou. To vedlo k potížím s jejich vyhodnocováním a dosud nejvyššímu počtu zamítnutých návrhů. Řešením by mohlo být následování příkladů typu americké National Science Foundation a dalších poskytovatelů financí, kteří přišli na to, že odstraněním deadlinů se počet přihlášek celkově sníží. Ke zvýšení míry úspěšnosti přihlášek a vyřazení řady kvalitních návrhů projektů by mohlo vést, kdyby byly grantové částky upraveny tak, aby všechny žádosti splňující hodnotící kritéria a považované za excelentní obdržely určitou finanční podporu, ačkoli by se nejednalo o původně požadovaný rozpočet.

Zpráva je reakcí na politiku tří „O“ komisaře Moedase - otevřená věda, otevřené inovace a Evropa otevřená světu, zformulovanou v roce 2014, a vznikla pod dojmem, že široké poslání otevřené vědy stagnuje a neodpovídá realitě. Jeden z hlavních autorů zprávy zmínil Brexit a zvolení D. Trumpa prezidentem s tím, že to, co nedávno ve světě dominovalo, je nyní uzavřenou vizí.

Autoři zprávy - zástupci akademického prostředí, firem a politiky - předkládají několik návrhů na urychlení publikování článků a zveřejňování údajů o výsledcích výzkumu. Podle ní by měla EK pověřit hodnotitele a hodnotící panely, aby přijímaly předběžné verze, tedy práce zveřejněné před recenzí, jako důkaz kvality výzkumu. Na vědce je vyvíjen obrovský tlak, aby publikovali články a mohli se ucházet o prestižní granty. Avšak hodnotitelé by podle autorů zprávy RISE také měli explicitně a přímo oceňovat široce přístupné publikování, sdílení údajů a vytváření otevřených zdrojů informací. Posuzování počtu publikovaných článků  a impakt faktoru by nemělo znamenat opomíjení kvality obsahu a vědeckého výkonu autora.

Publikace má sloužit pro další reflexi a diskusi expertů a zainteresovaných stran o ekonomických a společenských základech otevřené evropské strategie výzkumu a inovací. Její první část se zabývá dopadem výzkumu a inovací na ekonomický růst, otevřenými inovacemi a růstem produktivity, digitalizací a vztahem mezi znalostmi a inovacemi. Druhá část analyzuje otevřenou vědu, publikování a recenzování v systému otevřeného přístupu k údajům. Ve třetí části nazvané Otevření světu se autoři věnují významu vědy, technologií a inovací pro trvale udržitelný rozvoj a vědeckou diplomacii. Další kapitola se zaměřuje na otevřené inovace. Závěrečná kapitola uvádí závěry a politický výhled pro vědu 21. století. Publikace rovněž obsahuje Deklaraci otevřené vědy z Mallorky a případovou studii finančního mechanismu v translační onkologii. Je zde také uveden případ znalostního inovačního společenství zaměřeného na klima.

Publikace je k dispozici ZDE.