EU pracuje na celoevropském cloudu pro otevřenou vědu

EK plánuje sjednotit existující cloudové systémy pro vědu a výzkum

Evropská komise plánuje sjednotit již fungující datové infrastruktury do jednoho sdíleného celoevropského zdroje. Nyní se skupina expertů snaží najít pravidla pro tuto činnost. Vytvoření správní struktury je úkolem a výzvou zejména pro výzkumné laboratoře, které mají položit základy evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC). S touto iniciativou přišla EK za účelem vytvoření jednoduššího a levnějšího systému sdílení dat. Úkolem se v lednu začal zabývat projekt EOSC pilot, plánovaný na dva roky. 

Namísto vytváření zcela nového cloudu se EK rozhodla využít a propojit existující a nové datové infrastruktury provozované komerčními i veřejnými subjekty s tím, že EU dodá software, metadata, registry dat a další potřebné nástroje. Cílem iniciativy je, aby vědcům dostupné údaje z jakéhokoli oboru a na jakémkoli výzkumném pracovišti jen několika kliknutími.

S celou vizí přišla evropská ředitelství pro digitální služby a pro výzkum ve spolupráci s poradním panelem včele s nizozemským molekulárním biologem Barendem Monsem. Zmíněný pilotní projekt je řízen různorodou skupinou ais padesáti laboratoří a pracovišť včetně Institutu Maxe Plancka, Superpočítačového centra v Barceloně nebo Evropské laboratoře molekulární biologie (EBML). Tématem se zabývá Research Data Alliance, která již několik let pořádá setkání.

Cloud by měl začít fungovat v roce 2020. V oblasti vědy a výzkumu zatím neexistují žádné mezinárodní cloudové iniciativy, od nichž by bylo možné čerpat inspiraci. Existují však v některých zemích a nový cloud s nimi musí být kompatibilní – cloudy fungují v USA, Kanadě, JAR, Austrálii  a jinde. Výsledné zařízení bude sloužit i takovým pracovištím, jako je CERN, produkující zdaleka největší množství dat a není členem pilotního projektu, nebo uvedená EBML. Cloud bude sloužit také univerzitám, průmyslu, vládám atd.

V současnosti už formou cloudů funguje řada služeb. Nejde pouze o datová úložiště, ale i o společné úpravy dokumentů online, videokonference, webhosting, zpracování dat, nástroje podnikové administrativy atd. Očekává se, že do roku 2020 se počet zařízení vyžadujících cloudové služby a platformy výrazně zvýší. Poskytováním cloudové služby nové generace se zabývá projekt RECAP. Jedná se o konsorcium dvanácti subjektů celkem ze šesti zemí, které mají vytvořit  cloudovou platformu za účelem  efektivnějšího a transparentnější ho řízení, které má monitorovat dodržování společné evropské zemědělské politiky. Výzkumníci ze sítě IMDEA Networks začali pracovat na realizaci cloudových systémů, které budou podporovat „internet všeho“  (IoE – Internet of everything). Projekt má vydláždit cestu novému konceptu cloudových služeb. RECAP, který poběží do ledna 2020, se zaměří na vytváření a správu nových modelů infrastruktur a poskytování služeb. Jeho cílem bude poskytování služeb a alokace zdrojů dynamickým způsobem vázáným na časově proměnlivé požadavky uživatelů.