Stoupající výdaje, ministerstvo pro vědu a vědečtí diplomaté v dalších státech

Více peněz pro českou vědu na příští rok i ve výhledu do roku 2020

Podle návrhu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) by měl stát příští rok na podporu vědy a výzkumu vynaložit 36,1 miliardy korun. Je to více než letos, kdy rozpočet činí 32,8 mld. Podle návrhu RVVI  by navíc měl být rozpočet dále navyšován na 38,4 mld. Kč v roce 2020. Vláda totiž po jednání s některými ministerstvy, s GA ČR a TA ČR v březnu zveřejnila priority a principy pro přípravu rozpočtu VaVaI na roky 2018−2020 a dlouhodobého rozpočtu po roce 2020. Ten bude počítat s dlouhodobou realizací strategie Evropa 2020. Bere v úvahu očekáváný výpadek veřejných financí ze strukturálních fondů EU na výzkum, vývoj a inovace (částka tvořící cca 0,3 % HDP). Tento deficit nebude možné vyrovnat jen penězi ze státního rozpočtu, a proto bude zapotřebí i stimulace růstu výdajů ze soukromých, firemních zdrojů. Protože bude ukončen Národní program udržitelnosti I a II, bude také nutné navýšit institucionální financování vysokých škol (mj. k tomu, aby vytvářely kapacity pro aplikovaný výzkum) a pro Akademii věd ve snaze realizovat Strategii 21 a stabilizovat její provoz. Bude také třeba zvýšit výdaje na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací.

Bude mít ČR Ministerstvo pro vědu a výzkum?

Začátkem dubna projednala vláda návrh na zřízení nového ministerstva, v jehož kompetenci by bylo řízení vědeckých a inovačních programů. O novém úřadu se diskutovalo již v minulém roce. S návrhem přišel místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se svým týmem, který ve své funkci rozhoduje o vědě a výzkumu už nyní, avšak v čele nového ministerstva by měl větší možnosti. Důvodem celého návrhu je současný značně nejednotný systém řízení vědy, výzkumu a inovací, ve kterém má tuto oblast na starosti celkem sedm ministerstev spolu s Grantovou agenturou a Technologickou agenturou ČR). 

Návrh je založen mimo jiné na doporučeních a komentářích výzkumných organizací k dosavadnímu uplatňování zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a snaží se o obecnou revizi a účinnější právní úpravu podpory vědy a výzkumu. Bělobrádek uvedl, že návrh vycházel také z analýzy mezinárodního auditu české vědy a z doporučení restrukturalizace řízení celé oblasti. Ministerstvo by podle plánu mělo mít kolem 160 zaměstnanců a rozpočet na jeho činnost by přesahoval 200 milionů. Kromě zaměstnávání nových pracovních sil má být nový úřad výsledkem sloučení, určitého omezení a převodu nyní fungujících subjektů. Nebude však možné návrh prosadit do konce tohoto volebního období. Do října 2017 by totiž muselo dojít ke schválení zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.

Vědečtí diplomaté do dalších zemí

Česká republika úspěšně rozvíjí vědeckovýzkumnou spolupráci s Izraelem, a to mimo jiné i díky působení české vědecké diplomatky v Izraeli. Pavel Bělobrádek začátkem dubna sdělil, že již byl vybrán vědecký diplomat pro Spojené státy americké a budou následovat i další, kteří by měli působit Německu a případně na Tchaj-wanu. Právě izraelská zkušenost ukázala, že i přes náklady několika milionů ročně je taková spolupráce zjevně přínosná pro obě strany.

Výzkum.cz, AV ČR