Společenské dopady působení univerzit

Studie Ligy evropských výzkumných univerzit: doporučení a příklady

Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) koncem března zveřejnila nový dokument věnovaný společenskému dopadu akademického výzkumu ve znalostní společnosti. Jedná se o důkladnou analýzu požadavku univerzit dokázat, že jejich působení má společenský vliv na pozadí velkých změn představovaných změnami klimatu, stárnutím populace, migrací a dalších. Vlády totiž stále častěji vznášejí požadavek, aby vysoké školy prokázaly, jak veřejné finance vynaložené na výzkum zlepšují společnost. Podle univerzit je společenský dopad výsledkem působení různých subjektů a jejich přispívání ke společnému cíli je opakovaným procesem; tento názor je v protikladu s tradičním lineárním modelem vytváření znalostí založeným na přímém ekonomickém prospěchu a snadno kvantifikovatelných výstupech jako je počet patentů a spin-off firem, přidaná hodnota, počet nových pracovních míst a podobně. Vyhodnotit společenský prospěch univerzit je ale složitější a lineární přístup, který začíná u základního výzkumu a končí u žádosti, by měl být přehodnocen.  Výzkum je  dynamický a nelineární proces (zejména v širších souvislostech s inovacemi) , a tak by i společenské dopady a inovace měly být brány podobně, jako výsledek produktivních interakcí sítě vědců a různých společenských subjektů. Je totiž rozdíl v tom pouze shromažďovat údaje například o změnách klimatu, nebo podstupovat složitější činnosti jako je kombinace těchto změn  s perspektivami a zájmy společensko-politických subjektů a společná snaha o jejich řešení.

Přístup k významu společenských dopadů se změnil a dostal do popředí spolu s významnými společenskými změnami – globalizací, migrací, stárnutím populace, klimatickými změnami a dalšími. Proto univerzity začaly tyto dopady zohledňovat ve svých strategických plánech a také při podpoře výzkumných projektů zapojujících i neakademické subjekty – občany, vlády, firmy, nevládní a charitativní organizace a jiné, které přinesou i jiné úhly pohledu. Univerzity jsou si vědomy významu své úlohy v dialogu o tom, jak společnost s těmito problémy naloží. Nápomocny jsou tím, že plní roli akademického výzkumu, vytváření znalostí a jejich šíření.

Materiál obsahuje doporučení určené univerzitám, vládám, tvůrcům politik a financujícím subjektům.

Doporučení pro univerzity:

  • plně přijmout agendu společenských dopadů s vědomím, že je plně slučitelná s jejich základním historickým posláním vytváření a předávání znalostí,

  • neustále se snažit o podporu společenského dopadu jako dynamického, otevřeného a síťového procesu, o trvalé angažmá a spoluvytváření znalostí,

  • spolupracovat s dalšími subjekty zapojenými do systému výzkumu, s vládami, poskytovateli dotací, soukromým sektorem a docílit k lepšímu pochopení společenských dopadů, vyvíjet politiku orientovanou na budoucnost a zavádět inovace,

  • vytvářet otevřený, jasný a transparentní systém odměňování, který by zahrnoval hodnotu dopadů.

 

Ostatní zúčastněné subjekty, tedy vlády, tvůrci politik a poskytovatelé finance na úrovni národní, evropské nebo jiné, by dle doporučení LERU měly:

  • uznat a pohlížet na společenské dopady jako na dynamický a otevřený proces v prostředí spoluvytváření znalostí,

  • zmírnit svá očekávání ohledně výsledků grantových žádostí, protože vytváření znalostí je nelineární proces s řadou nepředvídatelných faktorů,

  • podporovat a pobízet univerzity ve snaze přijmout agendu dopadů,

  • vést s univerzitami dialog s cílem vytvářet citlivou politiku dopadů,

  • převádět myšlenky a doporučení, obsažené v této studii, na inovativní přístupy a iniciativy.

Příklady univerzitních projektů s významnými dopady na společnost jsou ve studii zahrnuty:

  • univerzita v Barceloně pracuje na projektu FLOWERED s cílem přispět k vývoji udržitelného vodohospodářství v některých oblastech Afriky s vodou, půdou a potravinami kontaminovanými fluoridem,

  • vědci z Oxfordské univerzity se podílejí na projektu protipovodňové ochrany spolu s obyvateli Severního Yorkshiru a sociology. Dokázali změnit standardní modely protipovodňové ochrany spojením akademických a místních expertíz, takže vznikla nová metodika Skupiny ekologických kompetencí (ECG),

  • univerzita v Leidenu je zapojena do projektu zvyšování povědomí o americko-indiánském obyvatelstvu Karibské oblasti a ochraně této populace,

  • univerzita v Curychu realizuje projekt dynamiky zdravého stárnutí, který aktivně zapojuje občany do všech fází výzkumu,

  • univerzita v Utrechtu má program léčby cystické fibrózy u dětí - kromě léčby a inovativního výzkumu, který zlepšuje prognózu pacientů, projekt vedl vládu k iniciování screeningového programu ohledně této nemoci, dále k uzavření smluv s některými zdravotními pojišťovnami, které poté investovaly do vysoce kvalitní péče o pacienty, a spoluprací s médii zvýšil povědomí veřejnosti o cystické fibróze,

  • tým z univerzity v Edinburgu pomohl eliminovat spavou nemoc ve venkovských oblastech Ugandy.

    Studie je k dispozici ZDE.