Rok 2016 v EU: růst investic pro podniky, průmysl i vědu

Činnost EU v roce 2016 v souhrnné zprávě

Evropská komise vydala v polovině března zprávu o činnosti EU v loňském roce, v níž shrnuje důležité iniciativy a rozhodnutí a to, zda a jak se unii daří plnit vytyčené priority. K hlavním prioritám EU patřilo v loňském roce posilování růstu a zaměstnanosti. Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize se Evropská unie potýká s nízkou úrovní investic. Bylo zapotřebí společného a koordinovaného úsilí, aby EU dosáhla hospodářského oživení. Investiční plán pro Evropu aktivoval v roce 2016 více než 163 miliard Eur nových investic v celé EU a jeho úspěch vedl k tomu, že předseda EK Jean-Claude Juncker v září oznámil zvýšení počáteční cílové částky nových investic do roku 2020 z 315 miliard eur, jak bylo plánováno původně, na nejméně 500 miliard Eur, a dále do roku 2022 na 630 miliard Eur. Evropská rada v prosinci podpořila návrh na prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice. Ve všech 28 členských státech bylo poté uvolněno 164 miliard Eur na investice a 22,4 miliardy Eur bylo vyhrazeno na projekty v oblasti infrastruktury. Tyto investice mají sloužit mimo jiné k udržení kroku s digitalizací hospodářství, státní správy a společnosti.

V průběhu celého roku se posilovala výkonnost ekonomiky EU prostřednictvím politik v oblastech, jako je výzkum a inovace, regionální politika, doprava, zaměstnanost, životní prostředí a zemědělství. Velký důraz byl kladen zejména na to, aby malé podniky získaly lepší přístup k financování a technické podpoře. Tomu napomohlo zřízení Evropského centra pro investiční poradenství, úspěšného pokračování programu EU pro malé a střední podniky, a zmíněné navýšení finančních prostředků v investičním plánu. Komise rovněž nastínila strategii, která průmyslu, podnikům, výzkumným pracovníkům a veřejným orgánům pomůže co nejlépe využívat nové technologie.

V oblasti výzkumu a inovací je zmíněn význam programu Horizon 2020. Vybrané výzkumné projekty obdrží z programu H2020 na základě zvláštní výzvy k předkládání návrhů finanční prostředky v hodnotě 30 milionů Eur. Evropská politika se soustředila především na snahy o dosažení otevřených inovací, otevřené vědy a otevřenosti světu. K naplnění těchto cílů je třeba pokračovat ve strategickém programování Horizontu 2020, dalším vytváření pracovních míst, zlepšování podmínek pro výzkum a inovace a větším uznání výzkumu jako takového. Unie se zaměřila také na podporu nových dovedností, zvyšování kvalifikace a lepší uplatnění na trhu práce. Zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu je podporováno zvyšování kvalifikace osmi milionů pracovníků v EU. Zde zpráva také připomíná program Erasmus+ s rozpočtem ve výši 14,7 miliardy Eur, který zajistí více než čtyřem milionům osob možnost studovat a získávat pracovní zkušenosti v zahraničí. Tento program rovněž podporuje činnosti, které členským státům pomáhají při modernizaci a transformaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.  Konkrétním krokem bylo, že Komise loni v červnu zahájila novou agendu dovedností pro Evropu, která zahrnuje deset opatření pro zlepšení kvality dovedností a zvýšení jejich relevance pro pracovní trh. Sem spadá například iniciativa, která  má dospělým s nízkou kvalifikací pomoci zlepšit gramotnost, matematickou gramotnost a digitální dovednosti a/nebo jim pomoci dosáhnout vyššího sekundárního vzdělání nebo rovnocenné kvalifikace.

Nejen v souvislosti s Pařížskou klimatickou dohodou usiluje unie o urychlení inovací v oblasti čisté energie. V červnu se Komise připojila k iniciativě „Mise inovací“, což je globální iniciativa pro čistou energii, a zavázala se jménem EU k plnění rámcového dokumentu na úrovni ministrů s názvem „Čistá energie“. Na podporu inovací a hledání řešení problémů v oblasti energetiky byly loni zřízeny čtyři ceny Horizon s celkovou hodnotou 6,75 milionu Eur, které budou uděleny za inovační přístupy k začlenění solární energie do historických budov, využívání obnovitelné energie v nemocnicích, vývoj produktů, jež pomáhají snižovat emise pomocí opětovného využití oxidu uhličitého, a vynález nejčistšího motoru budoucnosti.

V samotné vědě a výzkumu zpráva zmiňuje klíčovou roli vědecké diplomacie na mezinárodní scéně. Věda a výzkum dokáže reagovat i na aktuální problémy: zástupci platformy Globální spolupráce ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění zmobilizovali investory z celého světa, aby ihned zahájili výzkum epidemie viru Zika.

Mezi novými iniciativami zpráva uvádí projekt Dohody o inovacích, který má pomoci odstranit překážky pro inovace a podpořit rozvoj oběhového hospodářství, a dále Evropský cloud pro otevřenou vědu. Začalo se pracovat na dlouhodobých opatřeních, která by zlepšila podmínky pro zavádění inovací, a chystá se také založení Evropské rady pro inovace.

Zpráva je dostupná ZDE.