Perspektivy spolupráce EU a Británie ve VaV po Brexitu

Na dalším společném výzkumu i výměně studentů má zájem EU i samotní Britové

Hlavní evropský vyjednavač pro Brexit Michel Barnier se ve svém projevu před Výborem regionů 22. března blíže vyjádřil k nadcházejícím jednáním s Velkou Británií. Jak přímo uvedl, EU má zájem na dobrých vztazích s Británií mimo jiné i ve výzkumu a inovacích i po jejím odchodu ze společenství. Vzájemné vztahy budou založeny na novém právním a finančním rámci. Jak uvedl, společné zájmy a hodnoty přesahují pouhý vzájemný obchod. EU chce společné výzkumné a inovační sítě, laboratoře a univerzity, i když se pravidla a financování budou muset změnit. Barnierovo vyjádření koresponduje s tím, co britská premiérka Theresa Mayová uvedla ve svém lednovém projevu, když se vyslovila pro další spolupráci v evropské vědě, výzkumu a inovacích.

Barnier uvedl, že vedle nejistoty cizinců pracujících a studujících v Británii zde v současnosti panuje také nejistota příjemců financí z Evropského sociálního fondu, ERDF, Junckerova investičního plánu a také Horizonu 2020. Zmínil však nové partnerství EU a Británie jako perspektivu, s níž bude vyjednávání o Brexitu snadnější. Ve středu nového partnerství bude dohoda o volném obchodu. EU má ale zájem také na pokračování společného boje proti změnám klimatu již s ohledem na společné závazky v Pařížské klimatické dohodě, dále na zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti.

Nástin budoucího unijního přístupu k Británii uvítala jak Evropská asociace univerzit (EUA), tak také Universities UK, organizace zastupující britské univerzity. EUA uvedla, že udržet těsné vazby a spolupráci Británie a EU je důležité už vzhledem k významu, jaký Británie má pro výzkum a mobilitu studentů. Británie je nejproduktivnější co se týče vědeckých výstupů a každá čtvrtá britská publikace vznikla ve spolupráci s dalším partnerem z EU. Mezi lety 2003 a 2012 vzešlo ze spolupráce britských a dalších evropských vědců na 330 tisíc publikací. Vedle samotné aktivní účasti britské instituce koordinují kolem 20% projektů. V Británii loni studovalo 200 tisíc studentů z jiných zemí EU, což je téměř třetina z celkové mobility studentů v Evropě.

Prezidentka UUK Julia Goodfellow uvedla, že v příštích dvou letech, dokud bude Británie nadále členem EU, se nic nezmění ani pro univerzity, ani pro zahraniční studenty a zaměstnance vysokých škol. Avšak v tomto přechodném období by vláda měla ujistit všechny tyto evropské občany o jejich právech pobývat a pracovat v Británii i následně po odchodu země z EU. Připomněla, že v Británii je více než 125 tisíc studentů a také 17% akademických pracovníků ze zemí EU. Kromě přínosu, který představují pro výzkum a výuku, má jejich přítomnost příznivý dopad i na společnost a ekonomiku. Podle nového průzkumu ekonomického dopadu studentské mobility, který pro UUK vypracovala firma Oxford Economics, přinesli studenti z jiných zemí EU britské ekonomice kolem 25 miliard liber, a navíc napomáhají vzniku regionálních pracovních míst a místních firem. Jen za léta 2014-2015 se jednalo o 206 tisíc pracovních míst v univerzitních městech po celém Spojeném království. V uvedených letech tam studovalo 437 tisíc mezinárodních studentů (19% všech studentů registrovaných na britských univerzitách), kteří v kampusech i mimo ně utratili kolem 5,4 miliardy liber za různé zboží, služby a aktivity, nepočítaje v to poplatky za školné, které samotné dosáhly 4,2 mld. liber (a 4,8 mld. liber od plátců včetně britských studentů) a tvořily tak 14% příjmů univerzit. Z jejich pobytu těžila také doprava – pro tento sektor představovali příjmy ve výši 750 milionů liber. Vedle toho má přítomnost zahraničních studentů a akademiků také vědecký a společenský přínos. Prezidentka UUK proto uvedla, že bude nutné vytvořit příznivé prostředí pro jejich další pobyt a také odpovídající imigrační předpisy.