OECD vydala komparativní studii o vývoji vědy, technologií a průmyslu a politikách financování

ČR: nízká mobilita vědců, málo rizikového kapitálu a nedostatečný transfer znalostí

OECD zveřejnila zprávu STI Outlook 2016 (OECD Science, Technology and Industry Outlook study). Tato komparativní studie vychází jednou za dva roky a analyzuje vývoj vědy, technologií a průmyslu a související politiky financování v zemích OECD a dalších ekonomicky významných státech. Zpráva obsahuje profily zemí s ukazateli, politickými profily nedávného vývoje ve vědě, technologiích a inovacích, a interaktivní ukazatele založené na klíčových globálních trendech v těchto oblastech. Dokument se také zabývá výkonností zemí z hlediska vědy a inovací.

V části věnované tvorbě politik jsou zmíněny nové výzvy související s potřebou zelených inovací pro oběhové hospodářství, dále inovací spojených s problémem stárnutí populace v zemích OECD, a se společenskými výzvami, kterými je vedle zmíněného stárnutí populace také chudoba, sociální vyloučení nebo zdraví.

V části věnované vývoji v České republice je zmíněn nárůst významu vědy, výzkumu a inovací pro konkurenceschopnost. Ale ačkoli systém VaVaI u nás dohání standardy OECD, oblast VaVaI v ČR nadále jako celek zaostává. Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj se zvýšily z 1,3% (2009) na 2% (2014). Zlepšení vyžaduje podnikatelské prostředí, vzácný je rizikový kapitál. Další rozvoj vyžadují také mechanismy transferu znalostí od výzkumníků směrem k podnikatelům. Hlavním cílem vlády v této oblasti je zavést efektivnější podporu aplikovaného výzkumu, což znamená také lepší komercializaci výsledků výzkumu. Za tímto účelem vláda připravila novou legislativu směřující k větší podpoře výzkumu a inovací.

V podpoře výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů jsou v ČR výdaje nad mediánem OECD, i když četnost článků citovaných v renomovaných odborných časopisech je stále nízká. Výdaje na terciální vzdělávání se pohybují mírně pod úrovní ostatních zemí OECD. Vysokoškolské vzdělání má u nás 17% obyvatel oproti 27% v jiných zemích EU. Za účelem dosažení příznivějších podmínek lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji má být v ČR v letošním roce vypracován Akční plán pro rozvoj lidských zdrojů a genderovou rovnost v lidských zdrojích. Mobilita výzkumných pracovníků je nízká jak geograficky, tak napříč sektory. I přes zvýšení platů ve vědě není ČR finančně atraktivní pro zahraniční výzkumníky. Pro větší mobilitu a konkurenceschopnosti na globálním trhu je zapotřebí více pobídek a opatření na podporu dovedností. Tím se zabývá Národní implementační plán pro VaV pro léta 2016-2020 a také OP VVV. Národní implementační plán by měl obsahovat opatření pro silné zapojení ČR do programu Horizon 2020 a do dalších mezinárodních nebo bilaterálních projektů. ČR také nyní pracuje na Akčním plánu pro mezinárodní spolupráci ČR ve VaV pro léta 2017-2020, který se rovněž bude zabývat lidskými zdroji z hlediska mezinárodní mobility.

V inovacích a inovativním podnikání je ČR stále značně závislá na zahraničních investicích. I přes snahy o posun ke znalostní ekonomice v inovacích ČR zaostává, ačkoli soukromé výdaje na VaV jsou na úrovni jiných zemí OECD. Proto se vláda chystá nabízet inovační vouchery (úspěšné prozatím na regionální úrovni), financování grantů pro ověření koncepcí (proof of concept granty) a přímou podporu projektů aplikovaného výzkumu. Loni v záři také vznikl Národní inovační fond pro podporu start-upů.