EK chce konkrétní kroky k posílení inovační schopnosti EU

Evropská komise představila 15. května Obnovenou evropskou agendu pro výzkum a inovace, která byla jejím příspěvkem do plánované diskuse premiérů a prezidentů o výzkumu a inovacích, která se 16. května konala v Sofii. Cílem agendy je navrhnout soubor konkrétních kroků s cílem prohloubit inovační schopnosti EU.

EK vítá rozhodnutí předsedy Evropské rady zahájit debatu lídrů na toto téma a vybízí je k tomu, aby dali navrhovaným krokům směr. Lídři by měli zajistit, aby předpisy a financování byly nakloněny inovacím a aby byly zahájeny celoevropské výzkumné a inovační mise, jež by měly jasně stanovené ambiciózní cíle a silnou evropskou přidanou hodnotu v oblastech, které musí být určeny členskými státy, subjekty ve vědě a výzkumu a občany. Viceprezident EK Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost uvedl, že i když Evropa disponuje světovým výzkumem a silným průmyslem, musí se mnohem více snažit, aby svou excelenci převedla na úspěch. Katainen připomněl, že společnost a hospodářství musí být připraveny na změny spojené s trendy jako je umělá inteligence a oběhová ekonomika. Je třeba rychle jednat, má-li si Evropa zachovat vedoucí postavení v inovacích a určovat normy pro celosvětovou soutěž.

Komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas dodal, že je třeba také reformovat průlomové inovace pomocí Evropské rady pro inovace (EIC), získat více soukromých investic včetně rizikového kapitálu a spojit vědu a výzkum s veřejností prostřednictvím misí.

Moedas tuto středu také představil seznam konkrétních kroků obnovené agendy, mezi něž patří fungování Evropské rady pro inovace (EIC), která již loni zahájila pilotní provoz, nebo plány výzkumných misí pro příští rámcový program, který ponese název Horizon Europe, a také plán zvýšit investice z fondů rizikového kapitálu. Jedinou skutečně novou myšlenkou bylo vytvoření značky otevřené vědy, kterou by univerzity udělovaly za snahu o otevřený přístup v publikování vědeckých prací. Ačkoli uvedené kroky by byly nákladné, Moedas připomněl, že by se vyplatily z hlediska většího počtu pracovních míst a jejich vyšší kvality. Uvidí se, jak komisař v boji o finance pro vědu obstojí. Ačkoli politici rádi hovoří o inovacích, toto téma ve skutečnosti často musí ustoupit potřebám zemědělců nebo výstavbě dopravní infrastruktury v chudších regionech. Podle Moedase je v současnosti problémem to, že v EU nevznikají žádné zásadní inovace. Firmy do inovací investují méně než konkurence v USA, Japonsku, Jižní Koreji a Číně. Například v roce 2016 dosáhly investice rizikového kapitálu v EU 6,5 mld. eur, zatímco v USA to bylo v přepočtu 40 mld. Navíc se snižují veřejné investice a výkon ve vědě a výzkumu je v jednotlivých regionech unie nerovnoměrný, kdy výzkum a investice se soustředí zejména v západní části EU.

Fungování EIC Moedas dlouho používal jako odpověď na dřívější neúspěchy vytvořit v Evropě technologické obry typu Google nebo Amazon. Musí však dokázat členským státům, že touto vizí pouze neduplikuje návrh Emmanuela Macrona, který loni navrhl vytvořit evropský úřad typu DARPA (Agentura amerického ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty), který by byl řízen nikoli evropskými institucemi, ale národními státy. Podle Moedase je však mnohem efektivnější řídit vše na úrovni EU, a jak dodal, doufá, že evropské lídry dokáže přesvědčit, že jeho řešení je pro unii tím nejlepším. Bude to ale velmi dlouhý proces.

Návrh Evropské komise z 2. května, podle něhož má v příštím období jít na vědu a výzkum sto miliard eur, je pro Moedase velkým vítězstvím, ale nyní půjde o to, aby tuto částku skutečně dokázal prosadit tváří v tvář bohatším státům, které argumentují tím, že celý rozpočet musí pojmout ztrátu způsobenou odchodem Británie a musí tedy být nižší. Takto hovoří například zástupci Rakouska nebo Nizozemí.

Dokument Obnovené agendy je ke stažení ZDE.