Vyšel souhrn reakcí na zprávu F. Mazzucatové o kritériích výzkumných misí

Zprávu poradkyně komisaře Moedase připomínkovalo 1 200 organizací

Evropská komise v polovině dubna vydala předběžný souhrn reakcí na zprávu F. Mazzucatové, která v únoru publikovala dokument s názvem Research and Innovation in the European Union: A problem-solving approach to fuel innovation-led growth, v němž autorka, poradkyně komisaře pro výzkum Carlose Moedase, navrhuje kritéria výzkumných misí pro připravovaný 9. rámcový program. Kritéria mají vymezovat oblasti působnosti a výběr misí. EK nyní poskytla souhrn zpětných vazeb. Přehled ukazuje, že 88% respondentů označilo za hlavní kritérium č. 3, podle něhož by výzkumné mise měly být ambiciózní až riskantní, ale zároveň realistické a uskutečnitelné. Co se týče implementace, rovněž 88% hlasovalo pro to, že implementace evropských výzkumných a inovačních misí by měla být flexibilní, s proaktivním managementem. Jen o něco méně, 83%, souhlasilo s tím, že mise mají být odvážné a inspirativní s podstatným významem pro celou společnost. Za důležité považují také to, aby mise měly stanoven jasný cíl a časový plán a měřitelné výsledky. Asi 68% souhlasilo s tím, že volba misí by měla zahrnovat také konzultace s občany.

Prostřednictvím online dotazníku se od února do dubna shromáždilo téměř 1 200 odpovědí. Polovina respondentů se označila za příjemce prostředků z programu Horizon 2020. Skladba respondentů byla následující: 42% jich působí na vysokých školách, 23% ve výzkumných organizacích, 13% ve firmách a průmyslu, 6% v neziskových organizacích, 5% ve státní sféře a 8% jinde.

Následujícím krokem bude vypracování komplexní analytické zprávy zahrnující všechny reakce a podněty. Zprávu vypracuje externí partner.

Podle návrhu poradkyně F. Mazzucatové by mise měly splňovat tyto požadavky:

  • být ambiciózní až riskantní, ale zároveň realistické a uskutečnitelné,
  • být odvážné a inspirativní, se zásadním významem pro celou společnost,
  • mají posilovat mezioborové a meziodvětvové inovace,
  • vyžadovat několik řešení založených na přístupu zdola (bottom-up approach),
  • mít stanoven jasný cíl a časový plán a měřitelné výsledky,
  • nebýt užitečné pouze pro jeden členský stát nebo pouhou část obyvatel EU, jejich dopady by měly mít význam pro celou společnost.