Hodnotící panel navrhuje řešení rozdílů v podpoře výzkumu na východě a západě EU

Zpráva panelu hodnotícího vědecké a technologické možnosti (STOA) při Evropském parlamentu (EP) vyzývá EK a členské státy k větší snaze o překlenutí rozdílů ve výzkumu a inovacích mezi východem a západem. Geografický předěl uvnitř EU se týká především účasti na výzkumných programech, kde je patrná “ předpojatost vůči středo- a východoevropským členským státům”. Tento problém zmiňuje zpráva s názvem Overcoming Innovation Gaps in the EU-13 Member States, kterou hodnotící panel v polovině března vydal. Autoři, z nichž několik působí v Technologickém centru AV ČR, vyzývají evropské i národní instituce k tomu, aby se zasadily o rovnoměrnější zastoupení zemí ve výzkumných programech včetně Horizonu 2020, a vyjadřují znepokojení nad tím, že téměř dvacet let po otevření možností účasti na výzkumných programech třináct novějších členů stále zaostává za starší patnáctkou.

Evropská komise by měla zasáhnout tam, kde je nízká účast těchto zemí způsobena navržením a řízením programu. Zpráva však také připomíná, že samy členské státy musí vyřešit strukturální problémy jako nedostačující výzkumné infrastruktury nebo špatné řízení výzkumných institucí.

Podle zprávy je ve střední a východní Evropě méně způsobilých žadatelů než na západě EU. Počet a kvalita předložených projektových žádostí je také nižší a lze předpokládat, že budou nezpůsobilé, a v případě způsobilosti stejně pravděpodobně neuspějí. Vzorce účasti, tak jak se postupem času vyvinuly, se upevňují a vytvářejí bariéry pro vstup nováčků, uvádí se ve zprávě. Členové hodnotícího panelu celou situaci vysvětlují také nedostatkem dovedností nutných pro koordinaci projektů ve střední a východní Evropě. Jsou zde i další příčiny na straně třináctky novějších členů EU – nízká míra účasti na unijních programech pro vědu, výzkum a inovace souvisí i se slabými systémy výzkumu a inovací v jednotlivých státech a s nižší kvalitou vědy jako takové. Programu H2020 i jeho sítím spolupracujících organizací tak dominují zejména západoevropští žadatelé. Jen hrstka organizací z toho regionu působí jako inovační centra, která mají v takových sítích silnou pozici.

Členové panelu zprávu vypracovali na základě průzkumu mezi výzkumnými pracovníky, veřejnými výzkumnými organizacemi, vysokými školami, firmami a politiky, podle nichž nejvýznamnějšími překážkami účasti v 7. rámcovém programu i Horizonu byla nízká míra úspěšnosti projektových návrhů a také vnitřní důvody jako menší zkušenosti při psaní a řízení projektů. Vědci ze střední a východní Evropy si také stěžovali na platové rozdíly, pomalý profesní růst a nepřiměřený hodnotící systém – tyto tři faktory podle nich internacionalizaci zrovna nepodporují. Členské státy spolu s EK by měly podporovat synergii mezi rámcovými programy a výzkumnými infrastrukturami. Pro vytváření center excelence je třeba zvyšovat příležitosti pro vědce a výzkumné skupiny ze zemí s nejnižší účastí.

Zpráva obsahuje analýzu účasti třináctky v 7. rámcovém programu i Horizonu včetně popisu projektových konsorcií, dále obsahuje možná vysvětlení a hypotézy současného stavu (množství a kvalita žadatelů, spolupráce a sítě) a perspektivu z pohledu žadatelů i politiků. Na závěr předkládá šest možností:

-       Vytvoření center excelence nebo využití těch existujících

-       Změny v řízení národních systémů výzkumu a inovací

-       Lepší využití projektů z rámcových programů

-       Posílení národních kontaktních míst (NCP)

-     Rozšíření programů Šíření excelence a Rozšiřování účasti - měly by mít větší rozpočty a nástroje by měly být implementovány s dalšími investicemi na úrovni jednotlivých států.

Zpráva je dostupná ZDE.