Akademie věd států Visegrádské čtyřky zveřejnily stanovisko k připravovanému 9. rámcovému programu pro vědu a výzkum

Zástupci vědy a výzkumu z ČR, SR, Polska a Maďarska vydaly počátkem března společné stanovisko k připravovanému 9. rámcovému programu pro vědu a výzkum, který bude zahájen za tři roky. Zmiňují zejména snahu a potřebu o větší účast v evropských programech, v nichž jsou východoevropské státy zapojeny zatím jen velmi málo vzhledem k nízkému počtu schválených projektových žádostí v programu Horizon 2020. Státy V4 navrhují změny v řízení a implementaci a také v oblasti strukturální a finanční.

Státy V4 zmiňují problém třinácti novějších členských států unie, které oproti starší „patnáctce“ dosahují horších kvantitativních kvalitativních ukazatelů co do účasti na výzkumných projektech. Připomínají, že tento stav nezlepšil ani současný Horizon, a to i přes kroky iniciované na národní i unijní úrovni a také navzdory tomu, že východoevropské státy provádějí v mnoha oborech špičkový výzkum. Údaje za období let 2014-2017 však ukazují, že státy skupiny V4 byly v podávání projektových žádostí nejméně aktivní jak na počet obyvatel, tak na počet výzkumných pracovníků.

Akademici ze čtyř východoevropských států připomínají, že účast v evropských programech přitom ovlivňuje i národní systémy podpory vědy a výzkumu. Účast na celoevropské vědecké spolupráci pomáhá šíření profesních sítí a podporuje vědeckou excelenci, neúčast naopak vede k nerovnováze uvnitř Evropského výzkumného prostoru (ERA).

Ačkoli nižší účast a míra úspěšnosti návrhů projektů je připisována především nižším národním výdajům na výzkum na vývoj, k problému připívá také hodnotící procedura, tematické zaměření návrhů, způsobilost nákladů a přemrštěná administrativní omezení.

Ve stanovisku se uvádí dva hlavní důvody celého stavu: nízká úroveň způsobilých platů v podpořených projektech a velmi nízká míra úspěšnosti, která odrazuje od účasti.

Zástupci V4 určili několik oblastí, v nichž by měly proběhnout změny vedoucí k odstranění inovační propasti v rámci ERA:

 

1.  Finance

- je třeba zvýšit rozpočet 9. rámcového program oproti Horizonu

- zavést nový předpis zaručující minimální plat výzkumníků účastnících se evropských projektů

Granty na výzkum musí mít v 9. rámcovém programu přednost před jinými finančními nástroji. Přesto skupina V4 uvítá zavedení nových nástrojů coby doplňku grantových programů.

2. Strukturální změny

- Lépe financovat více projektů spolupráce menšího rozsahu. Nyní v programu H2020 převažují velká konsorcia, což pomáhá téměř výhradně pouze velkým a etablovaným výzkumným institucím.

- Nalezení rovnováhy mezi základním a aplikovaným výzkumem

- Více kroků na podporu šíření excelence a zvyšování účasti – zlepšení v tomto ohledu může nastat jen díky zavedení „šíření“ jako horizontálního principu ve všech činnostech.

- Více excelentní vědy – kromě grantů ERC, MSCA a FET by bylo vhodné vytvořit v rámci MSCA ještě finanční program, jež by pomohl zabránit odlivu mozků a byl by zaměřen především na státy s nižším výkonem tak, aby dokázaly přitáhnout vědce z celé Evropy.

- Silnější zastoupení společenských a humanitních věd, které jsou zatím v Horizonu podceněny, přestože hrají významnou roli v disruptivních inovacích a společenském přijímání vědy a technologií.

3. Řízení a realizace

• Zjednodušení a součinnost mezi rámcovými programy, strukturálními fondy a národními programy podpory výzkumu, vývoje a investic
• Větší podpora koordinovaného využívání existující výzkumné infrastruktury

V4 podporuje klíčovou roli Evropského strategického fóra výzkumných infrastruktur (ESFRI) ve strategickém plánování a koordinaci výzkumných infrastruktur a podporuje zlepšení nadnárodního přístupu k nim.