Vyšly zprávy o vývoji ve členských státech včetně údajů o vědě a výzkumu

ČR: slabá spolupráce veřejného a soukromého sektoru a nízká výkonnost vědy

EK zveřejnila 7. března analýzy ekonomického a sociálního vývoje v jednotlivých členských státech. Vyšlo 27 tzv. Country Reports (bez zprávy za Řecko, kde probíhá stabilizační program), které se kromě ekonomických ukazatelů zabývají také tím, jak se jednotlivým zemím daří realizovat doporučení ze strany EU. Zpráva se také na několika stranách podrobněji zabývá stavem ve vědě, výzkumu a inovacích.

Stav systému výzkumu a inovací v České republice

Česká republika se posouvá ke znalostní ekonomice, avšak výzkum a vývoj je stále brzděn jednak nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, slabou spoluprací veřejného a soukromého sektoru a také relativně nízkým výkonem veřejně financované vědy. Rostoucí tendenci lze pozorovat u zahraniční podpory vědy a výzkumu, pozitivně je hodnocena oblast technologicky vyspělé výroby a středně pokročilých technologií a ve službách náročných na znalosti, kde byl růst jedním z nejsilnějších v EU. Podnikové výdaje firem na výzkum a vývoj vzrostly v roce 2016 z 0,7% na 1% HDP a tvořily 61% všech výdajů v této oblasti. Vyšší výdaje se odráží i v přidané hodnotě podniků, která se mezi léty 2010 až 2015 zvýšila z 0,5 na 1,5%, přičemž evropský průměr činí 2%. Naopak veřejné zdroje se na výdajích na výzkum a vývoj v podnikové sféře podílely přibližně ze 7,3%. Výzkum a vývoj realizovaný soukromými firmami byl ze 64% podporován zahraničními společnostmi, což znamená, že zahraniční podpora se za posledních šest let zdvojnásobila, zatímco tuzemské firmy takové výdaje v posledních dvou letech spíše omezily. Zahraniční finance směřují zejména do výroby (56% jejich investic – dle údajů ČSÚ) a také do informačních technologií (19,6%). Veřejné výdaje naopak poklesly o 0,27 procentních bodů na 0,65% HDP.

V ČR podle analýzy není dostatek kvalifikovaných lidských zdrojů, které jsou však pro dobré fungování výzkumu a inovace klíčové. Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi obyvateli ve věku 30-34 let se za posledních deseti let zvýšil, ale stále je nižší oproti unijnímu průměru (32,8 ku 39,1%) a v evropské osmadvacítce staví ČR na 23. místo. Zastoupení absolventů oboru informační technologie je v ČR vysoké a staví nás v EU na 6. příčku, naopak podprůměrný je počet absolventů techniky a strojírenství (17,2 na tisíc obyvatel ve věku 25 – 34 let oproti unijnímu průměru 19,1), což v budoucnu povede k dalšímu nedostatku kvalifikovaných sil. Řešení spočívá částečně také v náboru zahraničních výzkumných pracovníků a zlepšení podmínek pro ženy ve vědě, které byly v roce 2016 zastoupeny pouze z 23%, vezmeme-li v úvahu plné pracovní úvazky. Je také zapotřebí učinit vědu a výzkum atraktivní pro nové talenty.

Analýza zmiňuje opatření učiněná s cílem vytvoření vazeb mezi akademickým prostředím a podniky, avšak přenos znalostí zůstává slabý. Hlavní ukazatele spolupráce veřejného a soukromého sektoru je stále pod evropským průměrem – v roce 2015 podniky podporovaly pouze veřejný výzkum a vývoj pouze z 0,03% oproti 0,049% v EU a společné publikace obou sektorů dosahovaly 10,2 na milion obyvatel oproti 28,7 coby unijnímu průměru. Vytvoření Národních inovačních platforem (NIP) umožnilo strukturovanou diskusi s podnikovou sférou o jejích potřebách a prioritách v aplikovaném výzkumu během přípravy aktualizované národní strategie pro inteligentní specializaci. NIP mají napomáhat k vytváření sítí spolupráce i na regionální úrovni. Na podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zaměřují i programy TA ČR – například nový program ETA představuje inovativní přístup, který má spojit výzkumné organizace s inovačními subjekty. Efektivními nástroji podpory spolupráce obou sektorů jsou kompetenční centra financovaná Technologickou agenturou ČR a program regionálních inovačních voucherů (dotace na získávání znalostí od regionálních výzkumných institucí) a je zde další potenciál spojený s programem Národních center kompetence z roku 2017. Začala aktualizace strategie RIS. V roce 2017 proběhlo mezinárodní srovnávací hodnocení nejvýznamnějších výzkumných organizací. Byl učiněn mírný pokrok v oblasti reformy systému podpory VVI. Započala již sice reforma, která má zlepšit efektivitu veřejného výzkumu a vývoje, ale nebyla ještě plně implementována. Příkladem je Metodika 17+, která bude postupně zaváděna. Analýza upozorňuje na rozdrobenost systému podpory a řízení výzkumu, vývoje a inovací. Návrh nového zákona o podpoře VVI ze srpna 2017 byl odložen.

 

Hodnocení doporučení pro jednotlivé státy (2017 Country-specific recommendations -CSR)

Nedostatečná výkonnost je zaznamenána u veřejné vědy, přestože od roku 2010 probíhaly výrazné investice zejména ze strukturálních fondů, které umožňovaly růst výzkumných kapacit. V roce 2016 se ČR ocitla na 9. místě co do intenzity veřejných investic do výzkumu a vývoje (měřeno ja podíl veřejných investic do VaV na HDP, který dosáhl 0,65% oproti průměru EU, který dosahuje 0,69% HDP). Tyto investice však neměly na kvalitu vědy větší dopad – u často citovaných vědeckých publikací se ČR umístila až na 20. místě. Jen necelých 7 % českých vědeckých prací se dostalo mezi horních 10 % světově nejcitovanějších publikací, evropský průměr je něco přes 11 %.

Je zřejmé, že i prudký nárůst investic vyžaduje určitý čas, než se projeví na výsledných ukazatelích. Ale kontrast mezi nárůstem investic a výstupy a dopady ukazuje důležitost efektivnějšího výzkumu a investic. Faktory ovlivňujícími kvalitu je i malá mobilita pracovních sil a relativně nízká mezinárodní otevřenost systému výzkumu v ČR, jak ukazuje hodnocení mezinárodního spoluautorství, v němž je ČR na 22. místě.

V oblasti terciálního vzdělávání byl stanoven cíl 32% podílu vysokoškoláků do roku 2020. V posledních letech byl zaznamenán prudký nárůst – 31,9% v roce 2016. EK doporučuje adekvátně investovat do lidského kapitálu podporou vzdělávání a školení včetně celoživotního vzdělávání, které zajistí, že úroveň dovedností bude odpovídat potřebám budoucího trhu práce. Investice do dovedností mohou vedle sociální inkluze a mobility také napomáhat inovacím a zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti.

Evropská unie jako celek si vytýčila cíl dosáhnout do roku 2020 toho, aby investice do výzkumu a vývoje z veřejných i soukromých zdrojů činily 3% HDP. Zatímco v roce 2010 to bylo pouze 1,93%, v roce 2016 již 2,03%. Není zatím pravděpodobné, že do roku 2020 bude oněch tří procent HDP dosaženo.

Ekonomické ukazatele pro jednotlivé členské státy EU naleznete ZDE.